Jak to vidím já ... Dagmar Čížová

Maryška byla opět v Praze. Tentokrát v nejstarší poetické kavárně Obratník obohatit "Večer přiměřených depresí", který se konal v pátek 25. listopadu. Pozvání přijala, v Praze již dobře známá Žaneta Hornová - duše literární sekce Maryšky, Jiří Hort, já (Dáša Čížová) a Jarda Holeš, který celý večer doprovázel zpěvem a hrou na kytaru.

Dle ohlasu můžu říct, že jsme posluchače zaujali svým zcela odlišným repertoárem, takže nám nikdo neusnul. Zatímco Žanetka hostům zvedla hladinu adrenalinu svou parodií na horory, já jim zvedla hladinu zcela jiných hormonů, protože jsem je svými básněmi přenesla kam jinam než do říše lásky, do říše přímo erotické. A protože jsme je nemohli takto vzrušené nechat odejít, ukončili jsme naše vystoupení básněmi Jirky, které posluchače donutily k zamyšlení nad pomíjivostí života.

Zažili jsme překvapení a to i ve vlastních řadách, když nám Jarda zarecitoval pár svých něžných veršů, které doprovázel dokonalou symbiózou se svou kytarou, což vyvolalo u jedné z dam touhu být v jeho náruči místo ní. Naši návštěvu matky Prahy můžeme ve zkratce vyjádřit následovně: Přijeli jsme, potěšili, a pojedeme zase, protože jsme zváni. Srdečně.

Dáša Čížová, básnířka