2006/03/24 BOHUMÍN - Společně s dalšími lidmi stála před lety u zrodu občanského sdružení Maryška. Jak sama říká, původní záměr byl trochu jiný a se založením sdružení vlastně nepočítal. Tehdejším aktérům šlo pouze o to, aby se mohli organizovaně a pravidelně scházet a věnovat se kulturním činnostem, které je baví. Osud tomu ale chtěl jinak a 28. března 2000 bylo na Ministerstvu vnitra České republiky zaregistrováno občanské sdružení Maryška. Sdružení, které se v následujících letech přičinilo o rozvoj alternativní kultury na Bohumínsku. Za uplynulými šesti lety existence Maryšky jsme se ohlédli s její předsedkyní Kamilou Smigovou.

Když se člověk za něčím ohlíží, měl by začít od samotného počátku. S jakými představami jste před šesti lety do projektu občanského sdružení Maryška vstupovali?
Původní představa, se kterou jsme se do nápadu pustili, bylo odhodlání tak trochu rozproudit neformální kulturu na Bohumínsku. Stále více se ukazovalo, že jsou v našem městě lidé, kteří se neřadí pouze mezi takzvané konzumenty komerční kultury, jsou aktivní a mají druhým co nabídnout. Těmto lidem jsme chtěli fakticky pomoci v jejich činnosti, protože pouze o tom mluvit nestačilo a nestačí. Sdružení jsme původně ani nechtěli zakládat. Říkali jsme si, že se občas někde sejdeme, povíme si, co je v kultuře nového a podobně. Brzo se k nám ale začali přidávat další lidé a pro organizovanou činnost bylo nutné nějaké uskupení vytvořit. Slovo dalo slovo a vznikla Maryška.

Jak vypadala Maryška ve svých začátcích?
V začátcích Maryšky se četla zejména próza bohumínského spisovatele Tomáše Mlynkece. Na jeho humorné i vážné povídky mnozí vzpomínají dodnes. Postupně se přidávali další, jako například Grégr, Krejzek, Šímová, Kaňoková a jiní. Postupně přibývaly také různé besedy, například s cestovatelskou tématikou. Samozřejmě nesmím opomenout vznik našich festivalů Léto-kruhy a jeho mladšího brášku - Maryškův salón. Po něm jsme pojmenovali také naše sídlo, které máme od loňského roku v centru Nového Bohumína.


Kdo anebo co vás za dobu fungování Maryšky v její souvislosti nejvíce příjemně překvapil? A naopak, co vás zaskočilo?
Co mě opravdu příjemně překvapilo, bylo pochopení tehdejšího majitele baru Tágo. Pravidelně, vždy jednou měsíčně, nám poskytl své prostory k tomu, abychom se měli kde scházet. Díky těmto setkáváním se nám podařilo objevit řadu zajímavých lidí, jiní se k nám dokonce přihlásili sami. A co mě, respektive nás, zaskočilo? V každém případě papírování, které se pojí s registrací sdružení a vedením účetnictví. Realita je taková, že bez toho žádné sdružení existovat nemůže. Bohužel.

Maryška původně vznikla jako literárně - dramatický klub. Do jaké míry jste se této myšlence během existence sdružení přiblížili nebo vzdálili?
Původně jsme se věnovali literárně - dramatické činnosti, ale po získání vlastních prostor a zázemí se činnost našeho sdružení rozšířila. Každý měsíc pořádáme výstavy, podporujeme začínající výtvarníky, připravujeme hudební programy, zveme divadla malých forem. Pro děti vedeme tvůrčí dílničku a zdárně se nám rozrostla literární sekce. Je toho mnoho.

Také v letošním roce chystáte multižánrové akce. Tou největší bude šestý ročník festivalu Léto-kruhy. Je těžké hledat stále nová témata a motivy, které festivalem provázejí?
Zda je to těžké, to musí posoudit lidé, kteří je vymýšlí. Motivy se totiž rodí v hlavách jednotlivých účastníků festivalu. Se svými nápady chodí za mnou a mými kamarády zpravidla tak na přelomu roku. Myšlenky pak dozrávají a někdy v únoru nebo březnu se definitivně rozhodujeme. Jaké téma jsme zvolili pro letošní rok zatím neprozradím. Pouze mohu potvrdit, že se s festivalem vracíme do parku Petra Bezruče. Trochu jiný osud pravděpodobně čeká multižánrový festival Maryškův salón. Jako dvoudenní akce zřejmě zanikne, protože jeho myšlenku rozvíjíme po celý rok v našem sídle prostřednictvím pravidelných výstav a multikulturních večerů.


Jak velký mezník v činnosti Maryšky bylo získání vlastního zázemí na náměstí T. G. Masaryka a vytvoření Salónu Maryška, kde se pravidelně scházíte? V čem je existence Maryšky v jejím Salónu těžší než scházení se jednou měsíčně v bohumínských hospůdkách, jak tomu bylo téměř pět let?
Mezník to byl opravdu převelký. Znamená pro nás více práce a větší náročnost co se týče technického a finančního zajištění. Na druhou stranu však umožňuje větší škálu a rozmanitost akcí. Všichni si přejeme, aby se nám dařilo vysoko nastavenou laťku udržet i do budoucna.

Maryška působí v Bohumíně šestým rokem. Jak si vede po stránce přílivu nadějných talentů a lidí, kteří neváhají přidat ruku k dílu?
Doufám, že to nezakřiknu, když řeknu, že o lidi s uměleckým tvůrčím zaměřením i ty, kteří neváhají přidat ruku k fyzické práci, zatím nemáme nouzi. Zvýšili jsme informovanost, zprovoznili webové stránky, rozšířili základnu přátel autorské tvorby a spoluvytvořili filmový klub. Hovoří se o nás na regionální, celostátní a nově také na úrovni zemí Visegrádské čtyřky. Objevujeme se v novinách, televizi i v rozhlase. Měsíčně pořádáme několik akcí zaměřených na autorskou tvorbu nebo hudbu, organizujeme zajímavé besedy. Snažíme se lidem nabídnout poznání nových světů, kultur i tvůrčí práce. Všem lidem z Maryšky, kteří se na fungování a rozvíjení sdružení podílí, patří velké poděkování a ze srdce si přeji, aby sdružení zachovali svou přízeň, protože každý z nich je součástí Maryšky. Bez nich by nebyla tím, čím je.

Na co se mohou příznivci Maryšky těšit v letošním roce?
Připraveno je toho pravdu hodně. Stačí, když budete sledovat náš program a sami se přijdete přesvědčit, že i multikultura má v Bohumíně své místo. Jako neziskovka jsme myslím našlápli hbitým krokem a za mé kolegy, kamarády a přátele věřím, že se nám podaří nasazené tempo zvládnout. Rádi uvítáme každého, který si najde čas a přijde nás povzbudit.

Lukáš Kania, tiskový mluvčí OS Maryška foto: archiv

TIP:  vytiskni stránku