Jak byste charakterizovala svou demonahrávku nazvanou Včerejší sny a popsala její vznik?
Nahrávka vznikla na popud mé bývalé paní učitelky, která několikrát navštívila literární večery Maryšky. A protože sama organizovala akci, kterou chtěla podbarvit nebo naladit do zasněného relaxačního tónu, požádala mě o nahrávku několika písní. Slovo dalo slovo a tak vznikl demosnímek, který jsem pojmenovala Včerejší sny.

Podle čeho jste se řídila při výběru skladeb?
Už když mě má bývalá paní učitelka vyzvala k vytvoření nahrávky, přála si, aby byly texty písní propojeny s přírodou. Pár takových písniček, které tomu odpovídaly, jsem měla vybraných již dříve na festival Léto-kruhy. Z toho důvodu jsem je následně zařadila také do seznamu skladeb pro nahrávku Včerejší sny.

Která píseň vám nejvíce přirostla k srdci a byla tou první, která vás při výběru pro demo nahrávku napadla?
Každá z těch skladeb vyjadřuje, co sama cítím, přesto nejmilejší je mi píseň Vzpomínky, od které jsem odvodila také název nahrávky „Včerejší sny“.

Všechny skladby jste nejen že nazpívala, ale zejména jste nahrála všechny kytarové party. Jak to bylo náročné?
Pro mne, která se vůbec nepovažuje za kytaristku a jen tak vybrnkává akordy a trémou jí vždy zdřevění prsty, to bylo náročné. Velmi.

       Další fotografie najdete ZDE.

Kdo byl vůbec prvním člověkem, kterému jste hotový demosnímek pustila? Jaké byly reakce?
Prvními, kterým jsem Včerejší sny pustila, byly samozřejmě Května Mlynkecová a Nataška Zelková. Byly to ony, kdo mi před pár lety nabídl zpívání v Maryšce a přivedly mě k vystupování na jevišti. Podle reakcí Květky a Natašky jsem vytušila, že se jim nahrávka líbí. Mezi dalšími prvními posluchači byla samozřejmě moje maminka a synové.

Kmotry demonahrávky byla předsedkyně OS Maryška Kamila Smigová a producent vašeho demosnímku Jiří Spáčil. Oba vám přáli, abyste jednou natočila opravdové CD se vším všudy. Je to váš sen?
Můj „hudební sen“ mi pomohl splnit už Jirka Spáčil, který se mnou nahrávku natáčel. Ačkoli měl svůj program naplánován do poslední minuty, našel si na mě čas a ve spolupráci s ním se podařilo Včerejší sny uvést do života. Jirka všechno nahrál, vyladil a zhotovil nahrávku, dokonce i s obalem. A když k tomu připočtu ještě ten zážitek z natáčení v nahrávacím studiu ... Hudební sen je tu, a splněn.

       Další fotografie najdete ZDE.

Co pro vás znamená hudba a zpěv, ve vašem případě obohacený o veřejná vystoupení s kytarou?
Hudba a zpěv, to není koníček, ale můj velký amatérský kůň. Dnes znám mnoho dobrých „skřečoňských, orlovských“ muzikantů, se kterými si ráda zazpívám, občas i zahraji. Na mých vystoupeních se setkávám s mnoha umělci, a to nejen písničkáři. V Praze jsem například pozorovala vstřícnou spolupráci ilustrátorů a literátů na tvorbě nových knih. A dokonce i tak daleko od Bohumína mě někteří oslovili s dotazem na mou nahrávku. Byla jsem mile překvapena.

Zkoušíte si sama psát písničky?
Jak se to vezme. V minulém století jsem vyhrála soutěž „Bohumínská stříbrná flétna“, ve které jsem se předvedla právě se svou autorskou skladbou. Ale od té doby uteklo příliš mnoho času. Pro Včerejší sny jsem proto vybrala texty a písničky, které už byly napsány jinými hudebníky. Ale po zkušenostech které mám z poslední doby, už raději nikdy neříkám nikdy. Takže někdy v budoucnu bych mohla nějakou tu autorskou skladbu možná opět vytvořit. Uvidím.

Křest vaší demonahrávky proběhl v Salónu Maryška. Řekněte, jak se člověku přihodí, že se stane dvorní kytaristkou Maryšky?
Křest demonahrávky byl vlastně takovým malým vánočním setkáním všech členů a skalních příznivců Maryšky a připravovaly jsme ho společně s Květkou Mlynkecovou a Nataškou Zelkovou. Původně jsem si plánovala, že malým „Mikulášem“ budu já, který všem daruje nahrávku s písničkami, ale dopadlo to přesně naopak. Obdarovanou jsem se stala nakonec já. Hosté pro mě složili texty přání ve verších, napsali povídky, zpívali písničky. Pro mě to byl nezapomenutelný večer.

Čím pro vás Maryška a lidé kolem ní jsou? Jaký význam toto uskupení pro vás má?
Maryška to jsou lidé jako je Kamila Smigová, která dokáže k sobě „nalepit“ zajímavé osobnosti ze všech uměleckých žánrů. Vážím si schopných lidí, co tvoří i pro druhé. Knihu Tomáše Mlynkece jsem například přečetla během několika dní a nechtěla jsem věřit, že ji napsal muž. Tak citlivě popisuje chování a myšlení žen. Květka, Danka, Nataška mě zase často rozesmály až k slzám při nejednom hereckém vystoupení. Samozřejmě nemůžu zapomenout na Helenku a její Židli. A tak bych mohla pokračovat dál a dál. Vytvořil by se tak dlouhý seznam jmen fotografů, literátů, řezbářů, malířů, cestovatelů a mnohých jiných. Maryška je jedním z kulturně bohatých center Bohumína a lidé, kteří se v něm scházejí a tvoří, jsou mí přátelé.

P.S.: Demonahrávka Včerejší sny je neprodejná. Chcete-li Květku Černotovou slyšet, srdečně vás zve do Maryšky na některý z večerů doprovázený kytarou a jejím zpěvem.

Lukáš Kania, tiskový mluvčí OS Maryška foto na obalu nahrávky: (c) 2005 Jiří Spáčil foto z křestu nahrávky: (c) 2005 Ladislav Pekárek

TIP:  vytiskni stránku