Recenze pořadu Pár řádků pro Tebe
recenze Zuzany Cwikové, publikováno 21. listopadu 2006

BOHUMÍN 2006/11/21 - Letošní ročník společensko – kulturní akce „Pár řádků pro tebe“, pořádané občanským sdružením Maryška, se poprvé konal v čerstvě zelenkavé budově na Masarykově náměstí, a tak pozitivní nálada sálala nejen zvenku, ale hlavně zevnitř, kde se recitovalo, přednášelo, hrálo a zpívalo ve velkém.

Jako každý rok, i letos se podařilo nashromáždit ne hrstku, ale doslova celou náruč šikovných a nadaných lidí, kteří si ve čtvrtek 16. listopadu v 18 hodin udělali čas a přišli do salónu Maryška potěšit ochotné posluchače a zahřát na duši. Popustit uzdu své fantazii přišli nejen rodiče, prarodiče, známí a přátelé, ale čtvrteční večer byl věnován i ostatním milovníkům prózy či poezie, ať už ji rádi čtou, sami píší nebo jsou jen jejími svátečními příznivci. Svá dílka představili mimo jiné studenti Prokop Vašulín nebo Veronika Čopáková a ukázalo se i několik nepravidelných „maryškovských“ hostů.

Ti, kteří se ostýchali číst své výtvory nahlas, byli přesvědčeni, aby je alespoň dali přečíst jiným, a nakonec byli všichni spokojeni. Rozmanitý kulturní program, kterým provázela předsedkyně občanského sdružení Kamila Smigová, byl v mezičase vyplňován hudebními vystoupeními a to nejen z řad studentstva, ale zahrát a zazpívat si přišlo i několik „ profláknutých“ osobností bohumínské hudební scény a celá Maryška se otřásala v základech pod nápory klavíru Patrika Liszoka, lahodného blues v podání Nikoly Sikorové v doprovodu Adama Čermáka a Petra Ligockého (kytary), Kamila Hrocha (flétna) a Jana Valuštíka (bubínek) a vzduchem se nesly i něžné tóny kytaristy Jardy Holeše. Kdo pozvedl své zraky na okolní stěny salónu, naskytl se mu pohled na současně probíhající vernisáž obrazů Jiřího Gregera, Dagmar Grussmannové a Evy Rozkošové, která v těchto dnech probíhá.

Jako jeden z účastníků mohu s dobrým svědomím říct, že letošních „Pár řádků pro tebe“ nebylo jen pouhých „pár řádků“, ale doopravdy jedna velká báseň pro všechny dohromady. Atmosféra byla báječná a nebýt toho, že salón Maryšky má jen omezenou kapacitu, určitě by přišlo mnohem více lidí, protože poezie je skutečná slepičí polévka pro duši.

Zuzana Cwiková, studentka gymnázia TIP:  vytiskni stránku