"Můj dům by měl dveře bez petlice a okna nezasklená, aby každý mohl vejít dovnitř ... Nikdo by třikrát klepat nemusel, nikdy by zámek nezaskřípal ..." [Jan Skácel]

Citátem Jana Skácela se vám otevírají dveře multikulturního festivalu Léto-kruhy 2003. Tentokrát s podtitulem - Dům světa - dům, v němž všichni společně žijeme, dýcháme, milujeme, nenávidíme, radujeme se i bojíme, ničíme a tvoříme ...

Jak to všechno začalo
Opět po roce došlo k setkání řezbářů, členů občanského sdružení Maryška a všech dalších příznivců multikulturní akce s názvem Léto - kruhy. Náměstím T.G. Masaryka se rozléhaly tóny saxofonu, které podmalovávaly slavnostní zahajovací projev členky pořádajícího Občanského sdružení Maryška - Květy Mlynkecové. Další z ročníků tak mohl být považován za zahájený ... Následně se všichni přítomní přesunuli do areálu bývalého letního kina, kde byl pro ně za svitu svíček přichystán poetický večer k uctění stromů. Provázely jím Kamila Smigová a Kamila Tjokordová. Jejich slova podkresloval zvuk stromového nástroje s netradičním názvem Dydžeridu, na který hrál jeden z řezbářů - Šimon Pohl. Celý zahajovací večer uzavřela videoprojekce Jiřího Spáčila společně s fotografiemi Ladislava Pekárka.

Dláta, pily a týden plný kultury
Úderem desáté hodiny dopolední soboty 23. srpna začali na svých dílech pracovat řezbáři nejen z České republiky, ale také z Polska. Pod jejich rukama začaly postupně vznikat jasnější podoby jednotlivých dřevěných soch ... Nejen sochaři, ale rovněž návštěvníci a příznivci Léto - kruhů se mohli v průběhu týdne zaposlouchat do různých druhů a žánrů hudby. Éterem se šíril punk, folk, etno nebo hard rock, ale také klasická dechovka nebo mixy DJů v čajírně Bar Alibaba. Na improvizovaném pódiu se vystřídaly kapely a hudební formace nejen z Bohumína, ale také z Karviné, Ostravy, Rožnova pod Radhoštěm, Valašského Meziříčí, Prahy nebo ze sousedního Polska. Týdenní maraton hudby a tvořivosti plynule doplňovaly výstavy fotografií a obrazů Petra Piechowicze, Ladislava Pekárka, Pavla Škuty, Jiřího Spáčila, Kamila Strachoty, Romana Poláčka, Jiřího Mikulce, Milana Pohla a soubor dřevěných plastik jeho syna Šimona Pohla. Večery v areálu bývalého letního kina pak zcela ovládla doprovodná akce nazvaná Na konci léta - filmová pohoda, během níž mohli diváci zhlédnout dokumenty nadace Člověk v tísni nebo poznat pestrý svět a dálky zblízka prostřednictvím cestopisného filmu Agunga Tjokordy.

Také děti přispěly svou troškou do mlýna
Podobně jako řezbářský plenér, celý týden probíhala také výtvarně hudební prožitková dílnička pro děti nazvaná Putování Domem světa. Nad činností dílničky bděla po celou dobu bedlivým okem její umělecká vedoucí - Kamila Tjokordová.

Řecký večer
V předvečer vernisáže soch byl přichystán zajímavý program s názvem "Řecké slunce". Řecký hudební, taneční a divadelní folklór zcela ovládl prostory letního kina a jeho bezprostředního okolí. Divákům se představil folklórní soubor s názvem Odra, který má své kořeny v Bohumíně, dále pěvecký sbor ze Zebřidovic a řecký folklórní soubor Nea Elpida. Závěr večera pak patřil vystoupení divadelního souboru U Lípy a koncertu skupiny Saloniki.

Závěrečný den 3. ročníku Léto-kruhů
Sobotní odpoledne s datem 30. srpna bylo věnováno vernisáži soch, vzniklých v průběhu dřevořezbářského plenéru. Slavnostnímu otevření předcházelo krátké úvodní slovo zástupkyň pořádajícího občanského sdružení Maryška, ve kterém bylo připomenuto motto letošního ročníku a smysl celé akce. Následovalo poděkování sponzorům, a všem kteří rádi a s ochotou, třebaže na úkor svého volného času, přiložili ruku k dílu. Všichni členové sdružení Maryška pak prostřednictvím Kamily Smigové převzali z rukou řezbářů dřevěnou sošku, jako výraz poděkování za odvahu a neutuchající vytrvalost při pořádání této akce. Po symbolickém pohoštění se poslední léto-kruhovský den mohl rozjet na plné obrátky...

Svou celotýdenní snahu představila široké veřejnosti skupinka dětí z výtvarně - prožitkové dílničky, která vytvořila pavoučí labyrint. Ten představoval týdenní putování účastníků dílničky Domem světa. Děti se prostřednictvím svých výtvorů vracely k jednotlivým národům, které ze světa mizí a zůstávají tak už jen v našich vzpomínkách ...

Co rozhodně nezmizí jen tak, to jsou výtvory z dřevořezbářského plenéru. Počet skulptur z předešlých ročníků rozšířily tyto sochy:

• "Medvídek" Jaroslava Théra,
• "Strom života" Šimona Pohla,
• "Rodina" Josefa Franka,
• "Slezsko" Tomáše Cidlíka,
• "Madona" Mieczyslawa Glucha,
• "Letní a zimní čas" Pavla Janíka,
• "Doteky života" Jiřího Mottla, a
• "Cesta Životem" Pavla Dordy.

Dřevořezbářské skulptury zůstaly v Bohumíně a rozšířily Galerii pod širým nebem v Parku P. Bezruče, udělaly radost ve stacionáři Salome a potěšily obyvatele Domova důchodců ve Starém Bohumíně.

V pořadí již s třetím ročníkem Léto-kruhů se rozloučila slovenská zpěvačka a textařka s indiánským jménem Suí Vesan, která do svého vystoupení vtáhla i přítomné posluchače. Afrokubánské rytmy v podvečer vypustila do éteru polská skupina Wadada. Závěrečné okamžiky patřily ostravské formaci Sultan Soliman, divadelnímu vystoupení Janusze Klimszy a koncertu polské kapely Akurat.

Co říci závěrem?
Podle organizátorů i návštěvníků se myšlenka festivalu - umožnit setkání různě smýšlejících skupin lidí a pomoci jim nalézt společnou řeč - naplnila.