Sobota 26.8.

V deset už stojí jen pár osamocených stanů. Dílničkové městečko vymizelo z mapy. Nezasvěcenému by se dokonce mohlo zdát, že se tu vůbec nic nekonalo. Hasiči z Kopytova bourají poslední řezbářský stan . Pár zbloudilců z našich řad se zmateně pohybuje po udusané hlíně. Nikdo nic neví. Kamilko, stůl s občerstvením kam? Připravujeme vernisáž soch a výrobků a snažíme se o nějaké aranžmá(nevím pro koho?). Konečně se vyrojí asi tři zvědavci a pět minut před oficiálním zakončením se ukazuje i delegace z města. A začínáme s rozdáváním. Kamilka rozdává poděkování všem zúčastněným, Pavla Skokanová knihy Od Bogunu k Bohumínu a my úsměvy do kamer a fotoaparátů. A je konec. Do přistavených aut se cpou krabice a balíky a stany a židle a to je definitivní tečka za letošními Léto-kruhy. Jen Táňa nic neukončuje, klidně sedí a šije a šije a šije. Jedna akce sice skončila, ale druhá nás za pár hodin čeká a tak se teď právě vyrábí korunka pro královnu. Prohlížíme oblohu, počasíčko je nám nakloněno, tak hurá do Starého Bohumína, kam odpoledne přijede sám král železný a zlatý-Přemysl Otakar II se svou družinou a tou je kdo? No přece my-Maryšáci!!! A ať někdo řekne, že se ve městě nic neděje!!!

Pátek 25.8.

Už dlouho nepršelo, tak zase čvachtáme v loužích, jestli nepřestane, tak už opravdu budeme plavat.!!! Připlavala i zmoklá kontrola z hygieny, ale má smůlu, my pro veřejnost nevaříme. Kontrolorka odplula na člunu zpět do Karviné. Indiáni v týpý topí a suší mokré oblečení. Zvlhly pohledy, knihy, brožurky, letáky, plakáty, veškeré informační tabulky a to ještě nevíme, že nám zvlhnou i oči, protože Duhoví bojovníci chystají závěrečné vystoupení a slibují podívanou! Zatím máme spíše polívanou. Řezbářům je hej, jsou pod stanem a chodí jen dokolečka kolem svých děl. Jarda i my už máme jasno-jedná se o keltskou dívku, zatím nepojmenovanou. Řezbářka má taky dívku, nějak postrádám nohy-ale kdo je dneska dokonalý, že? Pár dokonalých jedinců by se ale v našich řadách našlo! Dokonalé ozvučení zajišťuje duo Štein. Dokonalé dobrůtky připravují Květuška, Martinka a Dana. A švadlenkou roku je vyhlášená Táňa. Nejenže stále přibývá kostýmů na zítra, zvládla i patchwork z vysavovaných kousků. Taky Anička došívá kostým, ta si ho ale píchá prstíčkem. Vaříme litry čaje, aby nás alespoň trošičku zahřál. Hřát nás může i vědomí, že týden dílniček měl velikánský úspěch a návštěvníci si rádi vyzkoušeli řemeslné práce. My jsme si nestačili vyzkoušet nic, ale lektorky ubrouskové techniky nám slíbili, že nás jednou navštíví v Maryšce, tak si ten obdivovaný květináček potom konečně taky vyrobím. A co vyrobili duhoví bojovníci? To nám teď hodlají předvádět. Z původních prostor kolem kolotoče se nastěhovali pod plechovou střechu. Déšť na ni tak halasně bubnuje, že chvílemi není slyšet ani slovo. Dějství první začíná. Dětem nestačí improvizované jeviště, pochodují mezi diváky a v jednu chvíli je dokonce vtahují do společné hry. Zaslouženě jsou Kamilkou odměněni sladkostmi. Tak, a za rok, děcka, zase na Léto-kruzích!!!

Čtvrtek 24.8.

Neprší, ale bláto zůstává. Nejvíc je ho v zásobovací buňce, která dneska dostala pojmenování Organizační štáb. Ne že bychom my nevěděli, že jsme organizátoři, ale protože každou chvíli si u nás chce někdo koupit pivo a cigarety a ani jedním nedisponujeme. Anička von Šetler na špínu vzala kýbl a Tomáš pokračoval organizačními změnami interiéru. Začalo dílo zkázy. Nejdříve odešla termoska(úúúplně do věčných lovišť), pak se na čistou podlahu rozlila sklenice s neznámým obsahem, ke které se nikdo nemá(bacha na chemické zbraně!!!) U savové dílničky chvilka nepozornosti a už je chudší o fixy, nůžky…inu, začátek školního roku se blíží a který školáček je připraven, není překvapen (tak jako teď savovačky!) U bojovníků se vařilo o závod. Kouřilo se z kotlů, až se sliny sbíhaly. No, výsledek moc k jídlu nebyl. Teda, já nevím, jak vy, ale já osobně batikovaná trička nejím. Na šest byla svolána zkouška ochotníků na sobotní hru o příjezdu Přemysla Otakara II a v tu chvíli začal na malé scéně dosti halasný koncert, tak jsme se přeřvávali, co hlasivky stačily. Následovala kostýmová zkouška. Táňa otevřela kufr auta a to jste mohli oči nechat, co všechno tajemný prostor skrýval. Přehrabovali jsme se v tunikách, róbách, královských pelerinách i obyčejných režných košilích a každý se snažil urvat ten nejslušivější háv. V organizačním štábu se peče. Nebudu prozrazovat kdo s kým, ale výsledkem byly topinky, protože se od počátku hromadí nesnězený chleba a byl by hřích ho vyhodit. Takhle jsme se po starém chlebu ještě olizovali! Ve filmovém stanu se terapeutovalo za pomocí dráma a poté se drámatici předvedli i na jevišti. Správně bych měla použít předvedly, protože to byly samé dívky a to jste neviděli tu rvačku o našeho filmového Petra. Od rozohněných dívek dokonce chytil celý amfiteátr, trubka troubila hoří, hoří a ještěže byl po ruce hasičský potěr z Kopytova a oheň bravurně uhasil!!! Když už bylo uhašeno, začalo hořet znova a to na filmovém plátně, že, má panenko???!!!

Středa 23.8.

Déšť a bláto. Bláto a chlad. Filmovalo se u nás. Dorazil štáb Ostravské televize a kameramani, asistenti, rejža i klapka se bořili do blátivého trávníku. Dílnička savování nesavuje, ale skládá a pečetí knížečky na sobotu. Vypadá to krásně!!! Duhoví bojovníci setrvávají na zimním stadionu, ale nechce se mi za nimi jít na průzkum, protože už mám nohy ušlapané a na každé botě kilo bláta. Šamani asi málo bubnují, protože neustále prší. Když už konečně přestane a vysvitne slunce, nad parkem se vybarví duha. Hurá. Máme duhovění, všechny fotoaparáty jsou v pohotovosti. V pohotovosti je i filmový stan a čeká na zájemce o dramaterapii. Je to dráma!!! V šest začne africké bubnování skupiny CAMARA naostro. Téměř stovka diváků či posluchačů se natřásá v rytmu. Prozatím koncert s největší účastí. V zásobovací buňce se opět mlsá. Dneska je na programu horká čokoláda se šlehačkou a koláč s jablky. Táňa šije o dušu a šije s takovou vervou, že dokonce má o rukáv více. Tož ať k tomu rukávu došije ještě šaty s jedním rukávem a zase máme pro někoho mundůr! Zápisů v černé knize přibývá. Hasiči pochopili systém a najdeme i zápis: Brána číslo tři odemknuta, příchod Chroustala, brána číslo tři uzamknuta, Chroustal zůstává v areálu. No tak jsem zvědavá, jestli nám konečně taky s něčím pomůže. Třeba by mohl vytřít záchody, jsou samé bláto.

Úterý 22.8.

Prší a neprší a prší a neprší a prší ... Na dechovku se i přes déšť přišlo pár důchodců podívat. Duhoví bojovníci se nastěhovali na zimní stadion - zní to nelogicky , ale prý jim tam bude tepleji! Kolem dílniček už je rozťapaná oranice, tak stany osiřely, ale o to víc se šije na sobotní vystoupení ve staráku. Pod rukama Táni se vyklubávají modely pro krále, královny i pážata. K mým šatům se pouze připnou pachy, když jsem se zeptala jak, Martina mi doporučila připínáčky. Škodolibka jedna. Jirka-historik prý bude v kostýmu kardinála. To bude podívaná. No nemůžeme si trhnout ostudu, když se na nás chce přijít podívat i televize Nova!!! Rušno je ve filmovém stanu. Nejen proto, že Petr neustále hledá svůj svetr, ale proto, že se tam rodí Léto-kružníkový plátek a beseduje se o Formanovi a jeho filmech. Celým areálem se rozléhají bubínky, to šamani zahánějí deštivé mraky. U indiánů dávají kouřová znamení. Nebo že by jen vařili kotlíkovou gulášovku? My nevaříme nic. Jen si občas v Jardově mikrovlnce oteplíme klobásku, když už nechceme jíst studenou indickou polívku. Ať žije racionální strava! Dana prý viděla v Bašce Chroustala, vynadali jsme jí, proč ho do auta nepřibrala-prý protože jela vlakem!!! V zásobovací buňce někdo smrdí. Všichni se dušují, že už se letos sprchovali, dílničkoví teda aspoň ve studené vodě, protože bojler nefachčí. Opravuji něco smrdí. Zdroj nalezen, nedělní nesnězená pomazánka. Pudlo vyprázdněno a vydezinfikováno. Vše zaznamenáno do černé skříňky-tedy černé knihy. Řekli mi, že v osm je v amfiteátru konkurs. Sice nevím na co, ale stejně by mě nevzali, tak se tam ani necpu. Teprve teď mi dochází, že to byl asi ten Formanův film :-)

Pondělí 21.8.

A máme tu neslavné datum. Přiložím ucho k asfaltu - je to dobrý, obrněnci nejedou. Zato řezbáři jedou jak o závod. Jardovi vykoukl z kmene ženský zadeček. A jéje, máme tu málo holých zadků??? No, někteří by mohli chodit s obrazama a někteří by se mohli živit zpěvem. Duhoví bojovníci určitě, těm to šlo jak studentům na JAMU. Jarda JAMU sice nemá, ale chuť zpívat a hrát jo, tak to tu rozjel na plný pecky a jako vždy se obecenstvu líbil. Maryšáci jsou k roztrhání, máloco mají až po stařečkovo Léto-kruhů, ještě chystají další projekt se starobohumíňákama a proto část létokružníků odjela do Bogunu na poslední pracovní schůzku před sobotním příjezdem Přemysla Otakara druhého. Díky Lukášovi se do černé knihy poctivě zapisuje každý důležitý údaj kde kdo s kým a za kolik a kdo kdy přišel a odešel. A kdo chybí? No jako vždycky-Chroustal. Prý byl viděn na besedě o Číně. Ale na filmovém představení už zase nebyl, tam byl pro změnu černý Petr. Slejvec nás sice vyhnal pod stříšku, ale na náladě to určitě neubralo. Naopak, jsme potěšeni, že zdravotní stav operované Květušky se lepší a to určitě i díky poslané společné fotce, na kterou jsme se jí všichni podepsali. Na mně už se taky podepsala-únava(smích a halas je ze zásobovacího centra slyšet skoro do půlnoci.)a proto letím do peří!!!

Neděle 20.8.

Krásné slunečné počasí vylákalo do parku opět spoustu návštěvníků. Dílničky jedou naplno, u Duhových bojovníků se roztahovala paraplata, no jen aby to nepřilákalo nějaký déšť! Vyrojili se i indiáni a indové-inu svět je malý. K indiánům chodíme obdivovat péra, k indům chodíme pro speciality indické kuchyně. Také dorazili básníci z celé Moravy a předvedli nám své umění a protože někteří mají svá díla i vydaná knižně, tak se o stošest křtily básnické sbírky. Sněží!!! Ale ne, nebojte, takový aprílový žertík se v srpnu ještě nepodařil, tak se jmenují divadelní amatéři z Holomóca a naservírovali nám Sluhu dvou pánů ve svém pojetí. V řezbářské dílně tlučou dláta do kmenů a když netlučou, cpou se sojovým gulášem. My se zase cpeme buchtami. Chutnají nejen nám, ale i desítkám vos. Po včerejších Květuščiných frgálech dnes máme štrúdlíky. Ještěže máme mezi sebou takové šikovné kuchařinky!!! Taky Jiří-malérečka vytáhl své nádobíčko a maluje a miluje a maluje a miluje a maluje…Tomáš kovář nádobíčko nevytáhl, protože je nám letos nevěrný a usadil se na Helfštýně…přijel jen s fotoaparátem: Právě jsem se vrátil z hradu! :-) A když už je řeč o focení, tak musím přidat fakt, že jsme zvěčněni na paměť dalším generacím a povím vám, jen na té fotce je nás přes dvacet a to tam ještě nejsou všici!!! V letním kině se začalo sirotčím předfilmem, který byl opepřený aerobikovou hudbou a povely: Otoč, a pravá a zpět a stranou…to na hřišti holky z gymplu tužily svá tělíčka. My byli po filmu taky utužení, protože vydržet sedět půldruhé hoďky na dřevěné lavici teda není vůbec žádný med!!!

Sobota 19.8.2006

Tak jsme se letos s Léto-kruhy zabydleli v parku. Při otevírání okenic buňky na nás čekalo pod okny překvapení v podobě hromádky, která jistojistě nebyla psí-už vzhledem k tomu, že psi do parku nesmí. Pakliže stoupnout do ho… je štěstí, tak budeme mít štěstí. Nataška do něj asi nejen stoupla, ale musela se v něm vyčváchat celá-teda aspoň takhle smrděla. Hromádka byla vynesena kilometr od místa nálezu, hlína byla odstraněna málem k podloží, armáda bochemiků naběhla s desinfekčními prostředky a prostor zasmradila ještě více-tentokrát nejmenovaným přípravkem(bacha na skrytou reklamu).Následovala Nataščina očista celého těla, výměna veškerého odění a protože zapáchal i batoh, byl nemilosrdně vyměněn za nezapáchající. Postavili jsme veškeré altány a byli jsme tak iniciativní, že jsme si na chvíli přivlastnili i jeden patřící hospodě, ale protože logistik Milan naštěstí umí počítat, tak na přebytek fyzického stavu okamžitě přišel a altán jsme s nelibostí vrátili. Logistické centrum opět pobíhalo po celém parku a natahovalo spoustu nějakých drátů a fošen. To elektrikář Jarda si klidně seděl pod stromem a zdálky by to mohlo i vypadat, že nic nedělal. Po bližším ohledání jeho působiště jsem se mohla přesvědčit, že i on pracuje-přemlouval elektrický proud střídavý, aby tekl rovnoměrně do nastavených drátů. Povedlo se. Plocha parku byla ozvučena a malý(ve skutečnosti už větší) Pavel nás krmil hlasitou hudbou. Rozdávala jsem ceduličky Pořadatel a Vjezd povolen a tady jsem něco lepila a tady špendlila, zde bylo potřeba něco uvázat, tu něco napsat, pořád se hledaly klíče od toho a onoho a pořád jsem honila Milana, že potřebuju ještě tohle přivézt a tohle přibít a větev přivázat a tohle uříznout a tady prodlužovačku a sem stůl a ještě židli a tak dobře, tak ještě jednu židli a když jinak nedáš, tak ještě jeden stůl a neviděl jsi …? Dílničková děvčátka taky pořád něco hledala, ale brzy se všechno našlo. Posléze jsme všichni zaujali svoje pozice a poté i první kolemočumující zaujali naše lektorky, které je vtáhly tu do výroby květináčku nazdobeného ubrouskovou technikou, tu vlastnoručně pomalovaného trička či šátku. Kamilčiny dětičky vyráběly kaleidoskopy a při výrobě tohoto kukátka si jeden manufakturník píchl nůžky do prstíku. Logistik Milan zařval, letím pro doktora!!! Za chvíli byl zpátky i s malým plyšovým zajíčkem-doktůrkem. Tak jsme ošetřovali první (a doufám, že poslední) úraz. Motorové pily řvaly, přestože řezbáři jsou letos jen dva a to ještě musím opravit-řezbář a řezbářka. Jako vždy, nejdříve to vypadalo, že si chtějí připravit zásobu dřeva na zimu, ale opět to byla jen první příprava kmene nahrubo a teď se pojede načisto. Filmový Petr přitáhl celou divadelní grupu včetně nějakého němce, který mluví anglicky a tak se naše řady rapidně rozšířily. Fotoaparáty cvakaly, kamery bzučely, hučelo tu jako v úle, chvíli bylo slyšet i polštinu-to nás navštívili polští družebníci, kteří nám následně při oficiálním zahájení Léto-kruhů darovali obraz. Večer už jsem byla tak uběhaná, že jsem byla docela ráda, že první den je za námi.

TIP:  vytiskni stránku