Občanské sdružení Maryška

Epidemiologická kaple z roku 1831, která stojí na místě posledního odpočinku desítek obětí epidemie moru, byla 28. října 2004 posvěcena a pokřtěna na kapli Anděla strážného. Mohlo se tak stát díky aktivitě občanského sdružení Maryška, které sehnalo peníze, podnítilo zájem dobrovolníků a připravilo pro Starobohumínské krásné překvapení.


	V pozadí kaple stojí dřevěný kříž režiséra Miloše Zábranského

V prostoru, kde měla stát v roce 1913 nová kaplička (díky první světové válce zde tehdy vznikly jen základy), byl vztyčen dřevěný kříž, který vznikl na Bohumínských léto-kruzích v roce 2001. Jeho autorem je známý režisér Miloš Zábranský.

Před křížem je kámen s pamětní deskou a nápisem Obětem epidemie cholery. Kaple Anděla strážného upoutá v zeleni malého parčíku nejen novou omítkou a střechou. Nová tepaná mříž Vítězslava Malchara ochrání kapli před vandaly, vnitřní kovová plastika Anděla strážného je dílem Tomáše Szwancara a vznikla na Léto-kruzích Bohumín 2004. Aktivisté Maryšky nezapomněli na venkovní posezení poutníků, kteří sem zavítají a budou chtít strávit chvíli v rozjímání. Při slavnostním předání kaple byla na dvou tabulích poprvé zveřejněna jména těch, kteří zde byli v letech 1830 až 1832 pohřbeni.

"Doufáme, že se nám podaří v budoucnosti vytesat všech téměř dvě stě jmen do pamětní desky, která zde bude připomínat jejich památku," řekla Kamila Smigová široké veřejnosti, která se ve velkém počtu zúčastnila pokřtění kapličky. Ocenila spolupráci města při přípravě projektu, který na opravu přinesl peníze z fondu VIA (pětapadesát tisíc korun). Město přidalo pětadvacet tisíc a vše ostatní bylo v rukou dobrovolníků. Opravy byly prováděny velmi citlivě s ohledem na charakter objektu a podle přísných pokynů Národního památkového ústavu v Ostravě. O záchranu kaple Anděla strážného se postarali jak členové občanského sdružení, tak zástupci starobohumínské farnosti, mladí ochránci přírody i další dobrovolníci z řad bohumínských občanů.

František Krejzek,
redaktor bohumínských městských novin Oko

Jak jsem viděl festival Léto-kruhy 2004 ve Starém Bohumíně

článek zveřejněný v městských novinách Oko č. 16/2004

Když jsem se dozvěděl o záměru pořadatelů uspořádat letošní Léto-kruhy na starobohumínském náměstí, o zdaru akce jsem zapochyboval. Léto-kruhy si za dobu své existence vydobyly docela vysoký kredit v kulturním povědomí obyvatel města a byl bych nerad, kdyby o tento kredit přišly. Náměstí Svobody ve Starém Bohumíně je totiž vnímáno veřejností už převážně jen jako uzel nákupní turistiky třetí kategorie. Výjimku tvoří jen tradiční zářijová pouť.

Měl jsem napsat: Výjimku tvořila jen tradiční zářijová pouť, neboť jsem se ve svých předpokladech mýlil. Pořadatelům se totiž podařilo v týdnu od 21. do 28. srpna vdechnout do této části města život. Hlavní náplň Léto-kruhů - setkání a práce dřevořezbářů - doplnil letos o ukázky své práce i umělecký kovář. Podnětná byla výstava Paměť města instalovaná v přízemních prostorách domu č. 7 nějakou dobu již nevyužívaných. Ač obyvatel Starého Bohumína, sám jsem se s některými kapitolami z historie města seznamoval poprvé.

Dostávám se k večernímu (někdy už podvečernímu) programu Léto-kruhů. Ten se odehrával na improvizovaném jevišti, přímo na náměstí. Jen co do počtu vystupujících souborů či skupin byl tento ročník chudší než ten minulý. Na druhé straně jsem však pozoroval jeden sympatický, na minulých ročnících ne vždy obvyklý, jev. A sice spontánní vazbu účinkující - publikum. Vděčné a početné odměňovalo účinkující hlučným, uznalým potleskem, účinkující, vědomi si zájmu a podpory publika, se vypjali k velmi dobrým výkonům. Při výčtu všech pozitiv nesmím zapomenout na mile působící výtvarné projevy dětí, které měly na náměstí také svou dílnu.

Léto-kruhy ve Starém Bohumíně se vydařily. Pořadatelům se podařilo znovu dokázat, že když se něco dělá s chutí a opravdovým zaujetím, výsledek se dostaví.

Stanislav ŠPERLÍN,
stálý návštěvník multižánrového festivalu Léto-kruhy

Festival Léto-kruhy 2004 připomene historii města Bohumín

tisková zpráva T.I.K. Bohumín, publikováno 6. srpna 2004

"Z historie města našeho výstavu zajímavou zhlédnouti můžete, na staré, zapomenuté, ale krásné a vzácné věci se podíváte ..." - takto lákají obyvatele Bohumína i širokého okolí organizátoři festivalu Léto-kruhy k návštěvě Starého Bohumína. Zde se ve dnech 21. až 28. srpna uskuteční 4. ročník této multikulturní akce. Slavnostní zahájení proběhne na tamním náměstí Svobody v sobotu 21. srpna úderem devatenácté hodiny večerní.

První okamžiky slavnostního zahájení 4. ročníku festivalu Léto-kruhy budou patřit vernisáži výstavy nazvané "Paměť města". Pořadatelé slibují množství fotografií a pohlednic, zachycujících Bohumín od nejstarších dob až po padesátá léta dvacátého století. Mezi nejstaršími vystavovanými exponáty budou například unikátní fotografie z roku 1890. "Historie Bohumína dýchne na návštěvníky mimo jiné také z dobové výzbroje hasičů, původních lamp osvětlení starobohumínského náměstí, hasičské stříkačky z roku 1900 nebo hraničního kamene z doby vlády Marie Terezie," uvedl spoluorganizátor výstavy Jiří Spáčil. Coby vyvrcholení úvodního večera je v plánu videoprojekce věnována tramvajové dopravě na bohumínsku. "Svým způsobem půjde o unikátní záběry zachycující vzestup a pád tramvají, které více než osmdesát let tvořily nedílnou součást života bohumínských ulic," dodal Jiří Spáčil. Chybět nebude ani sada pohlednic s historickou tématikou, vyrobená speciálně u příležitosti srpnového festivalu.

Podobně jako v předešlých ročnících Léto-kruhů, také letos bude celým festivalem provázet dřevořezbářský plenér. Dláta a pily se poprvé dotknou lipového dřeva v sobotu 21. srpna dopoledne. "Řezbáři budou pracovat přímo na náměstí. Návštěvníci je tak budou moci při tvůrčí práci obdivovat po celý den," prozradila Kamila Smigová z pořádajícího občanského sdružení Maryška s tím, že na své si přijdou také děti, pro které je připravena prožitková dílnička. Její letošní motto zní Labyrint živlů v nás i kolem nás. "Děti budou malovat živly jako je déšť, vítr nebo oheň. Svou zručnost si mohou otestovat například při výrobě lampiónů, svítilen, lucerniček nebo japonských větrníků," doplnila program dílničky její umělecká vedoucí Kamila Tjokordová.

V rámci osmidenní akce jsou připraveny také novinky - jednou z nich bude například působení uměleckého kováře pod širým nebem. Výsledky své práce nabídnou i malíři. Mimo to se mohou návštěvníci těšit na toulky exotickou Afrikou a několik koncertů. "Prostřednictvím přednášky a diaprojekce nás Petr Piechowicz zavede do afrického Mali na svou loňskou expedici. Milovníky dechovky prozměnu potěší Dechový orchestr Bochemie pod taktovkou Václava Wnetrzaka," řekla Kamila Smigová z občanského sdružení Maryška. V pátek 27. srpna ovládne starobohumínské náměstí taneční vystoupení souborů Nea Elpida a Pouštní růže. Slavnostní zakončení celého festivalu je plánováno na osmnáctou hodinu podvečerní soboty 28. srpna. "Vše začne vernisáží soch vzniklých na plenéru, následovat bude koncert Tomáše Kočka z Valašského Meziříčí, kapely Bublavá Sova z Orlové a formace Mezi námi z Bohumína," dodala Kamila Smigová.

Hlavními pořadateli festivalu Léto-kruhy 2004 jsou občanské sdružení Maryška a Město Bohumín - to poskytlo na akci grant ve výši 150 000,- korun. Pomocnou ruku podal také Sbor dobrovolných hasičů ze Starého Bohumína, tamní základní škola, občanské sdružení Bart a Římskokatolická farnost Starý Bohumín. Mediální partnerem festivalu je bohumínské videostudio TV Marko.

Lukáš KANIA, kania.lukas@seznam.cz
redakce zpravodajství a self promotion T.I.K. Bohumín

Srpen ve znamení festivalu Léto-kruhy

tisková zpráva T.I.K. Bohumín, publikováno 22. července 2004

Konec letních prázdnin je v Bohumíně již neodmyslitelně spojen s multižánrovou akcí nazvanou Léto-kruhy. Na obrazovce televize T.I.K. se však festival zabydlí o několik týdnů dříve, než oficiálně vypukne jeho čtvrtý ročník. V rámci letního vysílacího schématu "Prázdninová překvapení" bude srpen zcela věnován ohlédnutím za jednotlivými ročníky této multikulturní akce.

První ze série střihových pořadů se na obrazovce Televizního informačního kanálu Bohumín objeví v týdnu od 31. července do 6. srpna. "O týden později na něj naváže ohlédnutí za druhým ročníkem festivalu s podtitulem doteky černé a bílé. Dům světa divákům posléze představí dokument Léto-kruhy 2003," uvedl Lukáš Kania z redakce zpravodajství a promotion bohumínské televize a dodal: "Po sérii pořadů z produkce ostravské televize Fabex se tak dostává ke slovu tvorba videostudia TV Marko, servisní organizace T.I.K. Bohumín. Cyklem ohlédnutí za jednotlivými Léto-kruhy bychom diváky rovněž rádi navnadili na letošní, v pořadí čtvrtý ročník festivalu. Ten vypukne v sobotu 21. srpna na náměstí ve Starém Bohumíně."

Objektivem kamery vás tvůrci dokumentů zavedou na jednotlivé hudební, taneční, cestovatelské a divadelní večery. Ke zhlédnutí opravdového umění vás pozvou výstavy různých druhů a pozadu nezůstane ani nostalgické kino se svými filmy pro náročného diváka. Chybět však nebudou také záběry z vernisáží všech ročníků, propojené řadou rozhovorů s tvůrci, pořadateli a návštěvníky akce. "Festival je určen pro lidi otevřeného ducha, měl by je navnadit a naladit na kulturu a povzbudit je k tomu, aby se tolik neuzavírali před světem," přibližuje smysl Léto-kruhů Kamila Smigová z Občanského sdružení Maryška a dodává: "Setkávají se zde různě smýšlející skupiny a nacházejí společnou řeč. Vnímají to, co je může vnitřně obohatit."

Ústředním motivem všech tří po sobě jdoucích ročníků se stal řezbářský plenér. Na sochaře nejen z České republiky, ale také ze sousedního Polska, každoročně čekají kmeny stromů, dláta, pily a hodiny tvrdé práce. Výsledkem jsou umělecké, hodnotné a především krásné sochy zkrášlující Bohumín. Ve střihových pořadech se představí jejich samotní autoři, mezi jinými také Šimon Pohl, který se zúčastnil všech tří festivalů: "Mám radost, když v soše zůstává má energie. Dává kmenu nový život a právě v těchto okamžicích se ujišťuji, že s chutí a rád opět zavítám na další z připravovaných plenérů."

Lukáš KANIA, kania.lukas@seznam.cz
redakce zpravodajství a self promotion T.I.K. Bohumín

"Asi se vytratil duch spontánnosti," říká Kamila Smigová

rozhovor pro týdeník Karvinsko

S pořádáním kulturních akcí pro širokou veřejnost má v Bohumíně dlouholeté zkušenosti a jako členka kulturní komise města ví o problémech s organizací multikulturních projektů své. Je také jednou z těch, kteří se snaží místnímu obyvatelstvu představit méně komerční projekty, jichž je ve zdejším kraji jako šafránu.

Zastáváte jako pořadatel kulturních akcí názor, že je jich na Karvinsku, obzvláště v letním období, kdy mají lidé volno, málo?
"Myslím si, že ano. Já stejně jako moji přátelé zastávám názor, že je tady kulturních, společensko-zábavních a podobných typů akcí poskrovnu."

Co je podle vás hlavní příčinou tohoto stavu?
"Mám pocit, že v posledních letech na Karvinsku jakoby se vytratil duch spontánnosti, a to jak organizátorů, kteří by měli nabízet nové a nové kulturní zajímavůstky, tak i ze strany návštěvníků. Jejich iniciativa (těch návštěvníků), jako by se vytratila. Na živý koncert jsou někteří schopni se dívat jako na záznam v televizi. Myslím si, že dnes v tom všem hraje velkou, ne-li podstatnou roli, otázka finanční."

Takže vše je hlavně otázkou finanční?
"Stranou nezůstávají ani sponzoři. V představenstvech firem jsou většinou muži, kteří inklinují pochopitelně ke sportovním aktivitám, takže hokej a fotbal má přednost. Angažování sponzorů v této oblasti je pro ně atraktivnější a má dlouhodobější efekt. Ale jsou i tací, kteří chápou smysl kultury a podporují ji."

Setkáváte se vy osobně jako pořadatel s problémy, které pořádání kulturních akcí komplikují? S jakými?
"Je mi trochu líto, že lidé v dnešní době jsou málo tolerantní. Mám na mysli zejména situace, kdy se pořádá nějaká kulturní akce, a lidé bydlící v okolí nejsou ochotni tyto krátkodobé letní aktivity akceptovat. Hned na druhý den běží na úřady a podávají stížnosti na hluk. Co se týče oblasti financování, není to jednoduché. Je třeba sepisovat projekty na granty, jednat s úřady, vyřizovat různá povolení. Přesto si myslím, že navýšení rozpočtu pro kulturní subjekty by bylo správným krokem."

Měla byste vy osobně, potažmo sdružení Maryška, zájem pořádat více podobných akcí, jako jsou Maryškův salón nebo Léto-kruhy?
"Zájem by určitě byl, ale je potřeba si uvědomit, že organizátory akcí (konkrétně mám na mysli například naši Maryšku) jsou lidé, kteří normálně pracují, mají své povinnosti, rodinu a do akcí typu Léto-kruhy nebo Salon investují hodně svého volného času, a zdůrazňuji, že bez nároku na jakoukoli odměnu. Dělají to ne pro peníze, ale pro obohacení jak svého já, tak pro ty, kteří nabízenou možnost přijímají."

Jaký druh zábavy by podle vás lidé v tomto regionu uvítali?
"Uvítala bych možná trochu různorodější nabídku kulturních akcí. Ale znovu opakuji - bez podpory návštěvníků, kteří si najdou čas a přijdou se podívat, to nepůjde."

Vítězslav Fejfar, týdeník Karvinsko