Autorská tvorba - POEZIE 8/2006
|
ukázky autorské tvorby
|
![]() Šárka Nováková Když mají Múzy dovolenou V letním čase Múzy Měly velkou schůzi Dohodly se na ní lehce Že je vlastně nikdo nechce Nežli žebrat na kolenou Tak si vezmou dovolenou. Skládám slůvko vedle slova Dokola a pořád znova K ničemu to vážně není Chybí mi to políbení Políbení na čelo Múze dát se nechtělo. Tak si musím pomoc sama Nebýt z toho vyjukaná Rýmovaní to mě baví Vůbec mě to nezastaví Že mají Múzy prázdniny Dokonce snad povinný. Přiznávám však jde to těžce Když pomoci Múza nechce Zavolám ji zase zpátky Ať se opět plní řádky Ať líbavá mě na čelo Už mi to moc chybělo. 2. Marta Gelnarová Letní haiku Rosnička Rosnička malá jen nahoru a dolů, žebřík je krutý… Senoseč Trávu sekali, omamná vůně v chřípí odtroubila smrt… 3. AKI Poprvé Déšť má chuť soli sny se drolí a to jen chvíli na prudkým slunci byly... po přívalech něhy na první stehy poraněná duše pomalu si zvyká... Jen žlutý růže zašlapaný do kaluže místo vázy teď trochu kazí scénu... jako když ke kořenům staletýho dubu posadíš sádrovýho trpaslíka... 4. Jan Albireo Kučera Don Juan Tenorio II Míval jsem pověst Don Juana, přiznávám, že snad právem. Přesto jsem neměl harém, - v srdci vždy jedna byla dáma – jen byla záhy vystřídána, o jinou měl jsem zájem. (Vábila novým tajem a nezůstala pouze známá.) Mně byl však bližší Casanova, též střídal ženy zas a znova: polibek, náruč, jdeme dál… Don Juan byl jen sběratelem, pro něho ženy byly tělem; Casanova je miloval! 5. Helena Červenková U nás doma Zaobírám se vzpomínkou u nás doma to vonělo maminkou Už dlouho tam nebydlím ale tu vůni mám v paměti Tenkrát velký pokoj dnes menší zdá se mi a není na stole ten ubrus s třásněmi taky už netřeba té rákosky na děti však výprasky máme ještě v paměti Odrostlá ptáčata vylétla v svět věrní holubi se občas vrací zpět máma se nevrátí, už nezavoní tam přesto tu vůni v paměti stále mám 6. Dáša Čížová Zrození Čas zrození nastává, když láska dozraje a v plod se promění. Ve zrození je ukryto touhy duše tajemství, touha být nesmrtelní 7. Václav Franc NÁVRATY Smutek jak pavouk rozprostřel sítě loučení Z kávové sedliny předpovídám zda nezabloudíš na křižovatce návratů 8. Renáta Svobodová (hvězdička malinká) Zrníčko od jahody Zrníčko od jahody... Já a můj veliký svět v krabičce od zápalek, kde nejezdí tramvaje a davy nepr(o)udí v protisměru... 9. Jeanne Hornová *** V ášnivá azurová nevěsta s L abem se spojí. T am, kdesi v dálce, kraji vína. A le kousek od Kvildy má pelíšek V íla nevinná s Teplým ramenem… A tady se s žádným tokem nemilovala 10. Jiří Hort V KOMENSKÉHO SADECH V Komenského sadech spadané listí V kořenech kolébka V letokruzích cesta V korunách černí ptáci a žádné sny 11. Ladislava Lopraisová Pouť Na louce poseté diamanty umírají naše těla - city prázdnem přeplněná jsou všechna city jen děti ještě vědí co narodily se právě že všechno je láska a vše můžou zvládnout hravě a čím déle tu vzduch dýchají tak na pravdy lásky zapomínají a s bolestí poznávají bolest která se jeví jak hloupá lest ze strany duality a tak zas a znovu prozkoumávají všechny city až dojdou tam odkud vyšly proměnění - čistí – vy 12. Václav Kummel Dopisy trávy Písmena podkov slibují návrat opratě vzduchem píší memento rozchodů v hradbách se plaší sazenky šípů oči koní staniol běhu v dopisech trávy spolknutých otavou 13. Lech Nierostek *** Zabalená do froté. A poté…? Poté, po té i tam té, až, kde kousek froté, zůstal i po té. 14. Jakub P. Malý Co je chlapský? Jak snadné říct jí: "chci tě!", když už jsi chlap, ne dítě. Nechceš-li však, být darebák, znáš odpověď i na: "co pak??.?? 15. Jarmila Moosová PÁR ŘÁDKŮ Ještě jsem kouskem bytí v čase co k prvnímu dni jarnímu utíkal tryskem zadýchal se snad rozvzpomněl se na zimu co se tak vlekla závějemi miláčku je mi trošku tklivo ještě jsem kouskem bytí v ději co jsme si spolu kreslili po touze voněl po naději snad rozvzpomněl se na chvíli co z mrtvých vstala - právě je mi miláčku zase trošku tklivo ještě jsem bytím blízko tebe ač vzdálená ti napořád v sněhových vločkách nezazebe když spadnou s létem - moudrý řád co tiší žár a touhu tiší miláčku slyšíš - tklivo je mi ještě jsem trošku omámená mám paměť jako kořeny má lásko, nic to neznamená bůh třímá plánem stvoření co bezpochyby je nám bližší a přesto je mi tklivo slyšíš ...? 16. Petr Musílek TALISMAN Tato báseň je talisman Pro chvíle nepohody Přemůže oheň, zemi, vzduch i vzduté vlny vody Je částí dobra jak svět snů Hráz světla proti stínu S ní žiji ve všech životech a nikdy nezahynu 17. Petr Moučka Po desátém pivu Po desátém pivu mi to nestojí¨ za to abych navštívil ji v jejím pokoji Zato až pak střízlivost se dostaví to se mi určitě zase postaví A tak na oslavu mužných sil do hospody na jedno si zajdu abych zase těch svých deset pil Po desátém pivu... 18. Lucie Plocová Monice Skřípění brzd náklaďáku Náraz --- a tma vše zahalí Neslyšíš plakat mámu Když jí tu zprávu předali Ztracené dítě nenavrátí Ani modlitba vroucí Bolesti matky nerozumí Ta sekta vševědoucí Uteklas do říše tmy Před vírou hrozivou Strach přikryla hříchem Náladou hýřivou Tvůj vzdor se změnil V zuřivou posedlost Když pominul smutek Nastoupila zlost 19. Zdeněk Munzar (Pokusák) Maličkost Zkus se naplnit větrem a zakusit hloubku z blankytu k půlnoci dál s každým te(m)pem. Truhličce pokladů se do nitra vlámat pak nalézat prázdnotu v hromádce škeblí. Kde dýchat už nelze bělostná v kolébce prozáří hlubiny Tvoje maličkost. 20. Jan Przybyla Zrcadlo vzápětí léta I. Až do studny tvých kadeří pohrouží se vědro září dva pavoučci na pápěří podají džbán ústům stáří dlouze bude pít. Až na rumpálu hladiny rozkmitá se nitka vřesu snem z náměsíčné kladiny ti luna spadne do účesu zraní šerosvit. Až z kotníku černé žízně hrneček zují do suti přitiskneš pak ouškem tísně své spánky k hlavám labutí nepůjde je stít. II. A není žádný lék a ani pomoci ale také žádný nářek když otevřeš oči: dvě věčné půlnoci a vlasy? Polárková záře! 21. Zora Šimůnková Láska je zdravá Láska je zdravá jak šípkové thé. Ale než na čaj natrháš, ruce máš do krve… 22. Zuzana Voznicová Vlnolamy hladina zalyká se vlnami je po bouři a průzračnost křišťálů odráží v sobě až dno nás samých jedu ti prstem po srdci puls sotva hmatatelný poprvé a naposled pak vstoupíme do osudí a čas nás znova zamíchá 23. Zuzana Cwiková Plynutí Přijď pampeliškový háj Rychleji loudící poznání Jen lehce dotýkajíc se štětin lesa Přijď my změníme se v ráj Jen okamžik smí procitnout Rybářova síť je plná Blíží se malá bouřka Jen chvíle mohla uplynout Průhled v zrcadle zdá se matoucí Obzor zachytil půl číše Co vylila se přes rovník Zanechal kaluž lesknoucí Zvětralý kámen rád poslouží Připlaz se blíž a suď Zakulať svůj řídký hlas Nech stín ať se prodlouží Pamir obrací se naruby Louka je v puklinách Hmyz letí vertikálně Šelma chce tančit a cení zuby Překvapit dým se nedaří Noci přichází rády Krkavci se usmívají Když svítí slzy čas se vaří |