Autorská tvorba - POEZIE 1/2007
|
ukázky autorské tvorby
|
![]() Propleteni Pokud by jsi chtěla Pokud bych já chtěl Propleteme těla V milostný uzel Propleteme prsty Jako kvítka oměje A budeme dělat Že dál se nic neděje Rozpletu ti copy Dva zrzavé hady Ty mi řekneš, lásko Dobře, že jsi tady Popletlas mi hlavu Úsměvem, co hřeje Vím, že život s tebou Není bez naděje Propletu se tebou Jako jmelí stromem Pampeliško, chvátej Ať jsme spolu, honem. Zora Šimůnková Novoročenka Nový rok otvírá se jako dveře. Zbývá vzít za kliku a vejít. Za těmi dveřmi poklad je. Zbývá ho jenom najít.. Dagmar Čížová Mráz Mráz není zlý Vždyť svou dcerou jinovatkou nádherně tvář krajiny vyzdobí Mráz není zlý On sám miluje děti a na svých zádech je rád povozí To co nejvíce studí není mráz To co nejvíce studí je zkamenělé ledové srdce uvnitř nás! PROČ Jan Albireo Kučera Déšť Padá sníh s deštěm. Ale to je jen voda, a já jsem na to oblečený. Zítra bude padat na tebe těžší kalibr: mé horké polibky a smělé doteky. A nic tě nebude chráni Martin Měšťan Hynoucí labutí peří Ruce mé zamrzlé tváře hřejí života tvého, vysvětlit ti nejde to krásně, nechápeš,nepochopíš lesa svět začarovaného, když třpyt tekutý svítí do očí jasně. Přeješ si,ať den to je marný, krásný na smrt, světlem smrtící. Hodina jako den,den to tvárný. Zámek mohutný,byl to visací. Osvobodit tělo tvé od zla jeho těla, mluvím, dýchám, necity projevující on, křičím z hrdla plného,říká si kat Minela, tak osvoboď duší její matoucí. Uvězněna,je to otrok,není!Tak laskavý buď. Uposlechni prosby mé,prosby její, mysli na tančící,bílou labuť, osvoboď duši mojí,její,naši. Minelo,ať osud si tebe najde,ať ztrestá tě, věznit oběti lidské,trhati ptačí peří, je to hynoucí se pohled do tváře Minela, ať zhyne v prach ten,kdo v něj věří. Lucie Plocová SOUTĚSKA SNŮ Soutěskou mých snů a přání Se harcuji s bílým čtyřspřežím K vrcholkům spravedlivým V jejichž existenci už nevěřím Koně však poslušně šlapou dál Kamením, štěrkem,prachem cest Do tmavých nocí prostých luny Je nutné plamen víry vnést Básně dávných věků a míst Se snáší jako popel na můj stín Víčka mi těžknou novými dny Však neulehnu na vavřín… Jiří Hort HLUCHONĚMÝ Je ulice - nalevo i napravo stromořadí a vy neřeknete po stranách jsou stromy řeknete nalevo napravo a stromořadí Přicházel mladý muž spíše chlapec a už zdálky cosi signalizoval Nemluvil byl jsem nedůvěřivý a on nechtěl víc než pozdravit Nevím co jsem pro toho chlapce znamenal a přemýšlím jaké by to bylo mít ho nablízku Namísto topolů Potkáváte se zvyknete si a přijdou dřevorubci Ještě i skácené věřily na zázrak Renáta Svobodová (hvězdička malinká) Bez jízdenek... Za nízkým živým plotem, co chytá kolemjdoucí za nohy, otvírá se brána. Brána elektrických stožárů a stromů bez listí... Z komínů stoupá dým havranů, když noc se protahuje a zívá až k ránu... Geometrii kopců a skal rýsuji si ve své hlavě - bezhlavě.... Dálky mě zdraví a skáčou vesele před očima a KOLEJdoucí symfonie provází náš líný spěšný vlak. Tak prstem do mlhy kreslím si skleněné vločky... Přistoupily... ...bez jízdenek.. Zuzana Voznicová pfko... Už dny dělají krok sun krok a za dveřmi je Nový rok zase to pěkně na čas stih ten nevídaný tanečník Koukněte - váže kravatu jen čtěte dále a já tu z té virtuální strany připíšu požehnání a malou výzvu na taneček pár vstřícných slov a řadu teček to aby jste tam dosadili co sami jste si oblíbili Václav Kummel Napůl žena Oheń se obtáčí po ženě ve zlomcích v průjezdu kůže pálí pas podpis natahuje oblek až popel úplně zmizí obkrok červený déšť hasí nohy nalíčené pískem. Marta Gelnarová ZÁVIST A ŠTĚSTÍ Sedí ZÁVIST u potoka, nohy si tam myje. Přemítá a lebedí si, jak se jí tu žije. A tu letí kolem ŠTĚSTÍ s houfem svojich dětí. Kam ten spěch? Kdo zase vyhrál? Kam to, k sakru, letí? Nohy šupem osuší si, do pantoflí skočí. Doženu je, nic to není, vypoulila oči. Unavené ŠTĚSTÍ s dětmi sedlo ale na vola. To je teda terno, vole, mele ZÁVIST dokola! Potom zuří - prohnala se, sotva dechu popadá. Vykašlu se běžet příště, ŠTĚSTÍ, vlez mi na záda! Z toho plyne poučení. Nikdy nevíš jaksi, jestli ŠTĚSTÍ opravdu ví, kdo má prázdné kapsy. I ten vůl byl šťastný přece - zní to jako pohádka, že se pásl na pasece a nemusel na jatka... Pro každého ŠTĚSTÍ jistě rozličnou má podobu. Nechte ZÁVIST u potoka, či spláchněte v záchodu. Když je ŠTĚSTÍ unavené, sedne také na vola. Tak už si to pamatujte! Proč furt melu dokola? |