Šárka NovákováOči dokořán
Slyšela jsem trávu růst,
když potemnělo nebe,
uložila jsem si půst,
lásko, má od tebe.
Neuškodí odepřít si,
pusu, vlásků výskání,
možná časem vzpomeneš si,
na podvečerní setkání.
Sama chodím na procházky,
všímám si teď mnohem víc,
co zakrývaly střípky lásky,
ač zdála se být bez hranic.
Zas potkáme se ve Stromovce,
až samoty bude dost,
přitulím, se k tobě krotce,
propleteme z prstů most.
Oči máme dokořán
bez blanky zaslepení,
oči máme dokořán,
v obou je pochopení
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
Potápím tě...
spojené průhledy
spojené mlčení
spojené břehy nocí
sny v soumraky
se rozptylují
nechci tě shodit
z nebe tvých představ
tvé rysy
v mlze dálek
v slze z ledu
v oparu hor
zapadají
do propasti
spojené průhledy
spojené mlčení
spojené břehy nocí
spojená něha
spojená touha
objevených lodí
potápím tě...
...a ty o tom nevíš
Zuzana Voznicová
Bezdoteková
myslím na tebe
v tomhle černém městě
v sedadle ještě černějšího kina
tma a film
co se zdá být laskavým
laskavějším než stíny těl opodál
ztlumili zvuk
jen vzdechy kolem
rozšířené zorničky
a ústa rytmicky chroupající
rozpukanou kukuřici
slyším dlaně milenců
šustivé a plné nachu
zšedivělá křídla
kdosi za mými zády ztěžka polyká
myslím na tebe
v tomhle černém městě
zasazená do děje
jenž se mě
/stejně jak ty/
nedotýká
Václav Kummel
Básník je zloděj dechu
V mé otevřené kůži
stéká mi tráva
zůstalas v křišťálu
jak listy padá poezie
do tvých ňader
ramenům zbývá tajit
cestu do knihy klína
básník je zloděj dechu
co chce pít víno
hledám tvé tělo
na zdech dlaní. .
spouštím tvou nahotu
z ramene Vesuvu
chtěla jsi ptákem být.
Marta Gelnarová
PŘEDJAŘÍ
Zafoukal teplý vítr
a v zemi se pohnul život
jak dítě ženě v lůně.
Tepe to v prutech,
buší v hlíně,
čeří to klidné tůně.
Den stává se darem
a touha se v noci
sotva unese.
Chtěla bych vědět,
kdy tvoje dlaň
bledulku už mi přinese...
Dáša Čížová
Co bych chtěla
Hledat zalíbení
v každém všedním dni
nestavět vzdušné zámky
nehledat fata morgány
Jen ve všedním dni
sesbírat byť by spadaná smítka
třeba z nich vyroste
prostá zídka
poskytující útulné zátiší
ve kterém hřejivý klid plyne
světský lomoz člověk
pro posvátné ticho neslyší
Vyhledat v pohledech
kousky štěstíčka
vychutnat si z paprsků blízkost
božského sluníčka
zachytit vůni Země do kalichu
oddávat se lenošení
bez pocitu hříchu
Vlastně slovo hřích ze slovníku
jako do klece jatého ptáka
za svobodou vypustit
Co bych chtěla
Sejmout každičkému dni
neprodyšné pavučiny snů
z jeho těla
Zora Šimůnková
Kolo Fortuny
Točí se kolo, kolo dokola,
každého z nás si jednou zavolá,
každý se někdy sveze.
Nahoře žebrák, dole král,
točí se kolo, točí dál,
štěstí i neštěstí se s kolem veze.
Teď tu byl vrchol ? a je propadák?
rád by ses pustil, nemáš jak:
to kolo mění ateisty v kněze.
Jan Albireo Kučera
Panna a jednorožec
Potká panna jednorožce,
venku horká letní noc.
Kvůli rohu pláče hořce:
tvrdý byl, však píchal moc.
Byla panna - bude máma.
Není třeba ultrazvuk.
Když do břicha růžek píchá,
mládě bude jistě kluk!