David Richter-JaroměřSTÍNY
Prší,sněží, kape dost
snívám,nebo bdím-li snad?
Slova ti chci říci pro radost,
Miluji tě, mám tě rád.
Jsi barevný sen, který dýchá,
obrázek-co nemá konce,
odstín, co se do běloby míchá,
obloha, kde snídá ranní slunce.
Malovat chci dlaněmi tvými,
chci živou tě, mít pro sebe-
použít ty nejjemnější stíny
a být už jenom pro tebe...
Miluji tě čím dál víc...
Marta Gelnarová
PO LETECH
Nikdy jsem nechtěla vědět,
- jestli přijdeš.
Cikánce
jsem neukazovala dlaň.
Nevěřila jsem na velkou LÁSKU,
takovou, co potká málo lidí.
NA ŽIVOT - NA SMRT.
Až na práh nekonečna.
Láry, fáry!
To nikdy nebudu já!
Ten blázen,
co nejí, nespí, vzdychá...
Ale najednou je tu.
MÁ láska.
Má však jiné rozměry.
Tvůj hlas,
tvé názory,
spojené ruce,
společnou cestu,
společné sny.
Nemusím tě vidět.
Stačí mi pocit,
že jdeš
- a já jdu s tebou,
že přijdeš,
tak jako já
vždycky musím přijít.
Že jsi,
když je zle.
Každý svůj krok vážím
a závažím jsi ty.
Mohu - nemohu?
Jakou mě chceš?
Nevím.
Nepátrám.
Nevyzvídám.
Znám tvé oči
- i mlčení.
Čtu odpovědi,
když vzdychneš.
Hlouposti.
Hlouposti?
Snad se jednou probudím
- a ty nebudeš.
Ale vím
( a to mi nikdo nevezme ),
že takový život
je DAR.
Že s tebou
chodím bosky
po zemi, po vodě, po nebi,
že mám spočítané hvězdy
a vím,
kde slyším trávu růst.
Že TO mi nikdo nevezme,
i kdybys odešel.
A já budu někdy
vyprávět vnoučatům,
že taková byla
a JE
má velká láska.
Bez konce.
Bez břehů.
LÁSKA - TY.
Komu mám vzdát dík
za to,
že jsme se potkali?
Šárka Nováková
KAPKY ROSY
Na lístku trávy
jenž zlomil kdosi
duhou se blýskly
kapičky rosy
Na tisíc zrcadel
se k zemi snáší
střípky prý štěstí
do života vnáší
Sehnu se k zemi
a střípky seberu
lásku mi přinesou
nebo tvou nevěru?
Do smaragdu trávy
se křišťálky vpily
jak moje slzy,
co na tváři zbyly
Na lístku trávy
zas rosa se třpytí
takové je to
v tom lidském žití.
Zora Šimůnková
SETKÁNÍ S BÁSNÍKEM
Nejdřív mluvil o poezii.
A pak už jen četl mezi řádky,
pramínky vlasů,
zoubky zipu
A nejkrásnější verš
mi našel
mezi stehny.
Dáša Čížová
KDYBY
Kdyby tak byl muž
jako plamen svíce
neusychaly by ženy touhou
po něze více
Plamen ač jako muž
jangový dovede být
konejšivě mazlivý
Zvolna vláčně plá
v závanu dechu se tklivému
tanci oddává
je plný jasu
prohlubuje podtrhuje
šatu šera tajemnou krásu
Kdyby tak byl muž
jako plamen svíce
také my ženy
vznášely bychom se
v tanci lásky
mnohem častěji
a mnohem
více
Jan Albireo Kučera
ZMÝLENÁ NEPLATÍ
Teleskopem na stojánku
pozoruji krásnou Janku.
Zaostřím - a vzkřiknu: "Ba ne!"
Vždyť má tváře poďobané.
Jsem to ale přec kus janka:
Je to Janka-Měsíčňanka.
Místo měsíční tvář Janky
líbám raděj' pozemšťanky.
Zuzana Voznicová
RÁMOVÁNÍ
počítám kroky
z předsíně k ložnici
k ustýlání
do rohů peřiny
uzlím
vzlínám
línám
jak po zimě psice
cyklická zapomnění
večer jak plástev
medově temný
šlape mi na paty
sladce
počítám kroky
z předsíně k ložnici
rovnám se do spánku
rámuji sny
Václav Kummel
VEČERNÍ ULIČKY
Tak vstupme do ulic já a ty
pod měsícem co paprsky má rozpjatý
a řeka plyne jak ztracená hádka
s bouří na lodce co je tak vratká
mlha zakrývá kouty skla v oknech
čekat s dlaní ve vlasech na to až zmokne
od sazí polibků lásky deštěm.
Potkávám po uličkách spoustu malířů
v mé dlani mám jen zbytky talířů
maloval je Mogliani snad kdo ví
kde jsou tvé oči co mi to poví
mě ztracenému v tichých ulicích
ve tmě v zahalených oknech svítících
v životě jemuž lze vládnout časem.
Kroky uliček vedou tebe i mě
mé paže však nedrží ti rámě
nespatřim odraz hvězd v tvých studních
polštářky dlaní se zaplétají v nití sukni
jen nevím zda dotknout troufnout si
uličky mě však někam unáší
do ohrnutých nohavic tmy.
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
ZATÍM SE VZNÁŠÍM V BUBLINÁCH
Lesk hrajících fontán
Hrne se do mých myšlenek
Osm bílých pramínků
Smršť kapek
Hltám nevědomky
Vítr snesl mi do džbánů
Smuteční symfonii
Zpěv dětí
Zesměšněných
Namlouvá si mě
Voda vykřičená
Do okapů
Do oken
Do rukou cinká mi
Leckdo vzdychá
Abych byla
Jeho nymfou
Ale já chci
Abych žila
Slitá s tebou
Má vodní džungle
Hrdlo mi plane
Běsním žízní
A leckdy upíjím se
Představami o znovuzrození
Druhý křest
Druhá šance
Nový směr
Nový život
Mít tak sedm existencí
Zatím se vznáším
V bublinách