Šárka NovákováStmívání
Pomalu den zhasíná,
stíny stromů se dlouží,
hedvábné šero upíjí
z aksamitu louží.
Vše kolem je v oparu,
nic nemá ostré hrany,
domů k milým se vracíme,
rádi, že nejsme sami.
Noc ťuká prstem zčernalým
na seschlé okenice,
tma usedá na ztichlý kraj
a zažeháme svíce.
Při něžném svitu voskovic,
vypovíme své stesky,
aby zas zítra nový den
začal pěkně a hezky.
Vlaďka Osacká
Sny
Sny rozplynú sa v hmle
Ako obraz na vode do vĺn
Ty len ticho plakať za nimi môžeš
už ich nevrátiš nikdy spať
zostanú v zabudnutí tak ako spomienka
ktorá vybledla...
nevieš ju vrátiť späť tak ako sen
hoci ju v srdci máš...
srdce vymaní túto spomienku
v najnevhodnejšej chvíli
ty spomenieš si aj na sny
čo v detstve si mával
čo ukazujú aký si bol
a o čom si sníval ...
takéto sny mávaš stále
no neuvedomuješ si ich tak moc
aj keď nasledovať by si ich chcel
už nemôžeš .....
si vymanený z detských čias
si dospelý ...
pre teba majú prioritu iné veci
ako nasledovať sni
ktoré ti ukazujú čím si chcel byť
čím chceš byť...
pre teba to nemá zmysel
našiel si si iný....
na tieto malé detské sny
čo si mával
už ich nechceš mať...
teraz snívaš o inom
a pritom o tom istom
v inej forme...
snívaš o lepšom živote
o lepšom svete ...
nechceš si to ale pripustiť...
detske sny ti prídu pochabé
plne nadeje , ktorú si stratil
ktorú ti zobrali ...
chcel by si byť dieťaťom
no vrátiť sa nevieš
snívať už bezhlavo nevieš...
Libuše Minolová
SOUZNĚNÍ
Zpívám si.
Je to falešné,
pro mně
však
prospěšné,
protože
má duše je
si jistá,
že je to faleš
čistá.
Zpívám si.
Teď už ale
dost!
Ať zpěv můj
neslyší
pozvaný host.
Můžeme si
zpívat a snít,
naše
souznění
bude krásně
znít.
Zpíváme!
Zpěvu není
nikdy dost!
Zpíváme si
pro radost!
A radost
našich tónů
se mění
v ryzost
zvonů.
Jan Albireo Kučera
Až budu s tebou
Líbám tě horce, líbám tě vlhce -
tak jako džungli tropické slunce.
Líbám ti ústa, líbám ti šíji,
do ňader se mé polibky vpijí.
Hladím ti vlasy, hladím ti záda,
vzrušení ať nám neopadává,
hladím tě dlaní i bříšky prstů,
doteky svými do tebe vrostu.
Zora Šimůnková
Soukromý Mefisto
Můj soukromý Mefisto
ve mně jde vždy najisto
Ve dne jako v temnotě
odhalí mě v nahotě
Odemkne má tajná přání
a pak nezná slitování:
"Na to nemáš, já to vím…"
Mefisto, můj věrný stín.
Lucie Plocová
PODZIMNÍ MILOVÁNÍ…
Obnažené paže stromů
V záchvěvech větru spílající
Pod nimi žena a muž
Bledá víla, chlapec růžolící
V barevném obchodňáku
Z listí šaty platí kartou
Do studu vášní oděni
Hrají červeně zlatou
Horkost dvou mladých těl
Slunce paprsky objímá
A snad vůně podzimní
Šeptá: jsi už jenom má
Marta Gelnarová
DNES PRŠÍ…
Dnes prší.
Vstávám – nevstávám.
Musím do deště.
Je protivný?
Hladí?
Uvidíme.
A už je tu!
Chvíli studí, chvíli ťapká, chvíli zpívá.
Mám deštník
a zpívám s ním.
Kapky se rozstřikují v kalužích.
Kruhy, kruhy, kruhy…
Phytagoras by měl radost.
Prší.
Prší?
Lije!
Ale já spěchám za tebou.
Zuzana Voznicová
Září…
ticho si nad údolím
rozepjalo šaty
a nahou hrudí
budí strašáky
vyjely traktory
do osnov z brázd
si pohazují noty brambor
tak ledabyle
~ právě ~
rodí se píseň
a houslovými klíči
pasáčci zamykají úhory
na sedm dlouhých západů
~ či možná navždy
dnes zima léto vraždí
a z výstřihu mu škube listí
seřezává kříž
všechno už polehává
i ty ~ už asi spíš
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
Rozrytá hlína
Rozrytá hlína
polámané pastelky
a dětský smíchopláč
na zemi našla jsem
pár barevných listů
a převržený květináč
ještě voněl
po tvých prstech
Václav Kummel
Včerejší déšť
Jména mačkaná v kalendáři
snídám to jedno
v samotě
tak potkat ženu
snad dopis zkrátí čekání
a brýle půjč podzimu
ať vidí mé přání
včerejší
nádraží karet veze setkání
jen obrys anděla skrýváš v šatech
dýchám tvou blízkost
když déšť
mě zasáhl včera.