Marta GelnarováŠÁTEČKY
Šátečky
jímavě poslouchají
tlukot nenarozeného srdce
a objímají kříž,
jak Magdalena
nohy Kristovy.
Sejmou hřích
bolesti zrození
dětského pláče
a jejich náruč
se rozepne
vstříc slunci...
LEGENDA - podle pověsti musí svobodná matka na Slovensku uvázat kolem paty dřevěného kříže v poli malý šáteček, který může rozvázat a sundat až po narození dítěte.Na některých křížích byl jeden, na jiných i dva - tři.
Šárka Nováková
Šaty z perel
Uplakané nádraží,
říkával jsi tomu.
když jsme se rozjížděli
každý jinam domů
Máš tvář plnou slziček,
škádlil jsi mě hravě.
Jsou jako šňůra perliček,
co roztrhla se právě.
Jednou tvé šaty svatební,
budou celé z perel.
Že jsi moje krásná víla,
aby každý věděl.
Celá šťastná řekla jsem,
už sami nebudeme.
Ty jsi tiše zasyčel
co s tím podnikneme?
Už netečou mi slzy z očí,
je ve mně klid madony.
Sama kráčím za kočárkem,
tys vzdálený na hony.
Libuše Minolová
NEOPAKOVATELNÉ
První nádech
a pak pláč
otázky
proč a nač?
První písmenko
abecedy
první ne a pak
bědy.
První láska
a pak pláč
otázky
proč a zač?
Život náruč otevírá
rozkrývá nám tajemno
kdo se na svět
moudře dívá
přijde mu to zajedno.
Protože
životem jít člověk
musí
jen jednou vše
zažije
i smrt je jenom
jednou
a pak už nic-
a pak už se nežije...
Zora Šimůnková
O básních
Napsané vložím do desek
a zavřu jako v kleci
Která z těch básní silná je,
to pozná se:
roztáhne mříže, uteče
Kam?
No za čtenářem přeci...
Radim Provazník
Láska??
Na tvé nahé mokré tělo pišu dvě slova,
zkouším to znova a znova,
kapky vody po tobě stékají,
zkouším je chytit - jen tak se nedají,
už maš popsané bříško i čelo,
ještě něco by to ale chtělo,
říct ti pravdu do očí
a ne to v sobě dusit,
chytit štěstí za pačesy
a ne ho hned pustit,
řict ..miluju tě
Jana Hornová
Pro mého miláčka..
Vtisknu ti polibek do dlaně,
sevřu ji něžně a pevně,
teplo tvé pak u mě zůstane,
zahřeju tě láskou stejně.
Světlem si budeme navzájem,
projdeme i temnou nocí,
o tom, že na nic si nehrajem,
řeknou nám naše oči.
Zuzana Voznicová
Malá pytlácká
z tvých vlasů vyčesat len
do modra vymalovat rány
vyhnout se hřebínkům
a nekonečné nitě příst
bez dřeva hřát
a z hlav jak na čekané
oprátku splést
a smyčku
do níž se
~ kopýtky
~ bambulí z pantoflíčku
po nocích potají lapají laně
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
...zase jsem se za...
...zas mě to hřeje
jak čaj z termosky
na vršku hory
první pohlazení
po vlasech
letmý dotek
šály
jsem zazimovaná...
Václav Kummel
Zátoky úst
Zátoky úst
říhají
do písku tvůj podzim. . .
kniha ublížila písmu
zastávkou tmy.
Jan Albireo Kučera
Na seifertovské téma:
Tvůj prs je číše lahodného vína
tvá prsa jsou můj vinný sklípek
Jak rád se tebou
opíjím!
Lucie Plocová
OMYL BÁSNÍŘKY
Souhlasně pokývu, poplácám po zádech
Tvá báseň úžasná bere mi dech
Koukni se na moji, v ní celý můj svět
Nemluvíš, zrudls’ jak pivoňky květ
Nevadí, nepláču, jen polykám pelyněk
Nemiluješ, své jsi v rozpacích řek
Ty jsi psal lásce své, milý můj básníku
U ní dnes večer budeš brát za kliku
Já jsem se mýlila, četla si v deníčku
Pak doufala, že přineseš růžičku
Člověk je omylný, v lásce to moc bolí
Snadno stane se cukr nám solí
Dál zkouším básnění, snad duši uleví
Snad někdo mě ocení – kdopak ví…