Šárka NovákováMoje Maří Magdalena
Dneska jako slunce září,
milá, co jí říkám Máří,
vlasy jako zlatou záři,
rozhodila na polštáři.
Moje Maří Magdalena,
lehounce je zahalena,
v říze něžné jako pěna,
jenž sahá sotva po kolena.
Smutně hledím do pokoje,
kdes to vzala lásko moje,
tohle přece není tvoje,
koktám plný nepokoje.
Oči barvy ostružiny
kulí na mě z pod peřiny,
ty jsi býval, chlapče, jiný,
nemíval jsi svoje splíny.
Klekl jsem si na koleno,
prosil, Maří Magdaleno,
zůstaň se mnou moje ženo,
vše ti bude odpuštěno.
Šlehla po mě pohledem
a pravila s nadhledem,
spolu žít nedovedeme,
raději se rozvedeme.
Jedno ráno, takhle v září,
sbalila se, moje Máří,
pravila mi s vážnou tváří,
s jiným odkráčí k oltáři.
Z toho plyne poučení,
s ženami to lehké není,
ač děláte jim pomyšlení,
přec vám život v peklo změní.
Libuše Minolová
ZAMYŠLENÍ…
Dozněly petardy
na sněhu leží
létavice,
kdosi se směje,
a dopíjí pohár
slivovice…
Magické veselí
silvestrovské noci
povinné radování
má ve své moci.
Teprve na prahu
nového roku
- možná ještě
se zbytkem
včerejšího moku -
myšlenky se
tříští.
Střízlivíme…
Jaký bude ten
nový
rok příští ?
Uvidíme…
Do nového roku 2008 přeji Všem píšícím i čtoucím lidičkám štěstí, zdraví, úspěchy v pracovním i osobním životě, pohodu a lásku.
Marta Gelnarová
VÁHAVÁ
Napůl spí,
napůl vzdychne
žena
napůl se protáhne,
napůl se ztiší
žena
napůl se usměje,
napůl tě pohladí
žena
napůl tě probudí,
napůl tě uspává
žena
napůl ti napoví,
napůl tě nechce
žena.
Jsi celý muž?
Tak víš. A žena?
Zora Šimůnková
Nevěsta
O čestném muži bez vady,
přemýšlí, prací unavena.
Sní o tom, koho zítra vezme si...
I Smrt je jenom
...vdavekchtivá žena.
Jan Albireo Kučera
Vyznání
Rád bych ti napsal něco krásné,
kde ale nápady mám brát?
Lampička v hlavě trochu hasne.
Vždyť není nad to "Mám tě rád."
Zuzana Voznicová
Jin a Jang
hořký jsi
jako pelyněk
jak lék na srdce
taješ pod jazykem
zázraky děláš
ovšem
s otazníkem
jak? za kolik? a komu?
jsi součást mého chromozomu
mé jin - to tebou přímo přetéká
však kdesi uvnitř mého jangu
s drtivou sílou bumerangu
se řítí
pravda
odvěká
Jarmila Maršálová
Miláčku
Miláčku,
co jsi měl dneska k večeři,
zas vejce, chleba a sýr s vínem?
Včerejší noc si nejspíš
neprominem
já skoro dívka
– plamen s loučí,
co srdci tvému neporoučí
a má ráda, co už není...
– poslední končí představení?
V tvém nezájmu se citům bráním,
tak pošli aspoň pousmání,
má postel prázdná dlouho má tu
pachuť s vůní celibátu,
jen v stínu svíc se mihotá.
A ty, bože, smilování!
Člověk přec bez milování
žije jen půl života.
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
Na zajíčky
Když v noci
stíny šeptají
hraju si s nimi
na zajíčky
abychom se nebáli
trháme strachu
zuby
Lucie Plocová
NEUZNANÉ ZÁSLUHY
Chtěla jsem básní změnit svět
Léčit jeho trápení, neduhy
Však málokdo ty básně čet
Nikdo neuznal mé zásluhy
Došla jsem tedy k závěru
Báseň je jen slabou zbraní
Snad k próze získám důvěru
A svůj val vystavím si na ní
Ale časem zoufám si zas
Hrad je dobyt! Svět nespasím
Přesto ? než selže mi hlas
O papír a tužku poprosím
Václav Kummel
Dávno ti dlužím
Dávno ti dlužím
slova lásky
na bankovkách čtu
tvé jméno.
Na stezkách
kůži máty.