Libuše MinolováOdpolední káva
Zatím co
nalévám vodu
na kávu,
sypu ti
své prožitky
z rukávu.
Káva voní
na dálku -
ještě vsypat
cukr
do šálku…
Káva voní
lahodně -
ty usínáš…
Zcela ne náhodně
Šárka Nováková
Něžná nevěra
Snubní prsten z prsteníčku
se svezl na dno hrníčku,
budem' si hrát, že jsme svoji,
alespoň malou chviličku.
Na řasách ti usnul motýl,
raději ani nedýchám,
vím, že jsem se láskou opil,
díky, že tu nejsem sám.
Nechám víčka uzavřená,
tvářím se, že spím,
dlouho to však nevydržím,
pak tě políbím.
Znovu si na prsteníček
zlatý prsten navlékám,
i když si jenom tak hrajem'
nejsem sama, nejsi sám.
Marta Gelnarová
BRÁNA ŽIVOTA
Znám ten pocit -
žena je kolébka...
Přišlas, lásko,
a já mohu
tiše i statečně
ukázat světu,
že čekám...
Že houpám v sobě
vteřiny doteků,
že zpívám
s ťukáním malého srdíčka,
co vstalo k životu,
že v sobě ukládám
všechny obrázky,
které mu patří.
Až přijde čas
a projde bránou života,
uvítá ho slunce
a já tiše řeknu
ČLOVÍČKU, VÍTEJ!
Zora Šimůnková
Kamarádi
Jdu do své hlavy
Mám tam kamarády
Freuda, Junga, Adlera
Když kolem nich projdu,
zapomenu slova.
Zbývá jen
řeč těla
křeč těla
řev těla...
Ján Bazger
V zrkadle času
Za chrbtom mi dýcha unavený ďalší rok
Na dne mojej duše ležia zvyšky utopených lások…
Sviečka mojej mladosti už dohorela
a na čele ostalo len pár vyoraných vrások
Som sám a zdá sa mi
že i havran spieva…
Noci sa ťahajú
kratší je deň i krok
Jarmila Maršálová
Ptačí hájení
Hájím ptáky
na zahradě,
jaro v plné parádě,
tráva dřímá
celá bílá,
samá
sedmikráska,
v jabloni se
snoubí láska
černožlutá kosí,
náklonnost
je přišpendlila
jak žihadlem
vosím,
nevěry se
nedopouští,
chci jak oni,
taky v houští
milovat se,
prosím...
Zuzana Voznicová
Květy
den zlehka noci polyká
a rána
mlhavá
jak sluncem našlehané bílky
lidičkám pění mezi rety
~ až do úsměvu
zas vidím mámu
~ časně
s rozedněním
drobnými prsty
květy vyšívat
po letech stejně
vybarvené do živa
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
Vzpomněnková
Padají špendlíky
z nástěnek nitrodušných
Obrazy v kalužích
už se lesknou matně
Ztratil jsi podobu
a našel tvář
když ti někdo náhodou
pomáhal vstát
Lucie Plocová
TA MINULÁ...
Jsem příliš současná
Pro tvoje dlaně
Hlubiny v mých očích?
Zapomeň na ně
Tok řeky přec neotočíš
Tohle je stáří
Čas zahalí naši krásu
Naděje zmaří
Nepoběžím nikdy vstříc
Tvé náruči
Nohy ztěžkly poznáním
Bůh neručí
Nech ty střepy ležet
Nač zrcadlo
I odraz vody je bolest
Ne lákadlo
Ta minulá odešla pryč
Zapomeň už
Nepřijdu, neřeknu nic
Ty chvilku dluž!
Václav Kummel
Co dětem se zdá.
Co dětem se zdá ve spánku
zakrytých vonavou peřinou
zdá se jim o malém stánku
s tou výbornou zmrzlinou.
Jak jim jde ted pohádka
o zvířátkách o princezně
na stole leží rovnátka
v krabičce nedotčené.
Království dětí začíná
jakmile maminky zhasnou
pár bonbonů schovají do klína
pak ve tmě si je načnou.
Jaký sen se jim zdá
o vílách či šípkové růžence
tu pohádku každé dítě zná
o ševci a princezně jasněnce.
A až se ráno probudí
čeká je nový den
večer až v postýlce se usadí
k nim přijde i nový sen.
Jan Albireo Kučera
Bloudění
Po Bludičce bloudit dlaněmi,
zrakem propálit se v tajná místa.
Verše mé teď touhou oněmí,
kdoví, co nám noc dnes ještě chystá...