Šárka NovákováNení všechno zlato…..
Na stole mi zůstal lístek,
v něm napsáno jen pár vět,
nečekej mě, Franto, večer,
nevrátím se nikdy zpět.
Teď mám oči pro jiného,
co mě více miluje,
možná také nad tebou,
se někdo jednou smiluje.
Sedl jsem si klidně v křesle,
upil ze své skleničky,
druhý bude pěkně v šoku,
až Hanča smyje barvičky.
Když odloží dlouhé řasy,
zůstanou jen štětinky,
podprsenka letí dolů,
kde jsou ty svůdné oblinky?
V kalhotách, v těch byla sexy,
sukni v skříni neměla,
křečáky na obou nohou,
těžko, by jí přikryla.
Hlavu tu má ostříhanou,
jak když kopne do drnu,
venku hřívou pyšnívá se,
nosí ji jak korunu.
Rudý lak do dálky září,
jako lístky na růži,
svoje nehty Hanča mívá
okousané na kůži.
Až ten druhý brzy pozná,
že není všechno pozlátko,
pokud má jen trochu rozum
vezme roha zakrátko.
Libuše Minolová
Pavučina
Ze slov spřádám
sítě pavoučí,
ať má vášeň
nikdy neskončí
Chtěla bych být
mistrem slova,
pavučina se však
po svém chová -
dokonalosti
vzdálená…
Nitku k nitce vážu,
těžce hledám rým -
tohle svázat
nedokážu …
Jak tě, muško,
polapím?
Marta Gelnarová
ZAMILOVANÁ
Jsem žena a matka.
Ale ve tvé náruči
se stávám děvčátkem
se světýlky v očích,
co nastavuje ústa k polibkům...
Koncert doteků,
sršících jak jiskry,
přelévá tebe do mě
a mě do tebe.
Miluji, miluješ, milujeme...
Žijeme láskou,
kterou nám dopřává čas
a touha, být tím druhým,
se naplňuje po okraj.
Vlaďka Osadská
Pekný deň
Obloha modrá j
Para sa na ňu dostať chce
Mierna sa jej darí
No pekný deň neskazí
Úsmev hodí sa
Ten ta pohladí
Pekný deň pred nami
Snáď ho nič neskazí
Dneska sa nehádaj
Radšej milý buď....
Úsmev hodí sa
Aj keď bude cez slzy
Tak úsmev sa
Pekný deň je dneska
Zora Šimůnková
Cukrářovy sladké sny
Upeču tě jednou ráno -
a v poledne ozdobím:
prsa hnětu z marcipánu,
rozinkami hnědne klín.
Budeš mluvit sladké řeči -
jiná mi je nepoví...
Proto jsem tě upek přeci!
Hlad zažene cukroví.
A když bude po hostině...
co udělám? Kdo to ví?
Připravím tě o věneček,
o věneček žloutkový...
Jan Albireo Kučera
Formování
Dlaně jsou forma na tvá ňadra,
lépe než modelářská sádra
ty krásné tvary obtisknou.
Jak slastné je to sochaření,
když pod formou se model mění
a touha tvoje splyne s mou!
Ján Bazger
Ticho
Ticho ve tmě utonulo
a hledá světýlko v opuštěné duši
Ticho, které oknem vplulo
najednou ve tvých spáncích buší
Ticho, co hlídá tvůj sen
obvazem něhy ovine tvou bolavou duši
Pak za rozbřesku zas vytratí se ven
Jarmila Maršálová
Voníš mi, lásko
Čekám na tvůj první krok,
dneska je to přesně rok,
co jsem tě po dlouhém čase
spatřila a chtěla zase
býti tvému srdci blíž;
pomalu už stloukám kříž
naději a lásce, touze,
do nebe se dívám pouze,
přání hledám ve hvězdách
v dlouhých smutných nočních tmách,
rety mé se tiše ptají,
kdypak z tebe ledy stají,
srdce vzplane jako svíce;
lásky mé ti přidám více,
povzbudím tě k dětským hrám,
zas se vrátím k literám;
tiskařskou mi voníš černí
lásko má, my navždy věrni
sobě budem v každý čas,
když nám ztichne zpěv i hlas;
osud nám dnes splnil přání
– nás dva boží požehnání
co ženicha a nevěstu
teď vyprovází na cestu.
Zuzana Voznicová
Zatmění
ztrácím vědomí
kdesi v křížení ulic
v zívání dveří domů
vzít za kliku
~ včera
~ dnes
a máš mě
na sklonku tohoto dne
dočista rozechvělou
v úplném zatmění
Václav Kummel
Já láskou oslepl jsme též
Já láskou oslepl jsem též
oči vrací pohled do srdce
a páteř je nekonečná věž
dotek kotvy.Nač upálené svíce.
Se srdcem stín se může prát
o návrat a horkost dvou věží
krásu ženy nelze popírat
tma může vyhrát.Jen stěží.
Zahodit stáří a přejít řeku
oheň očí se zdráhá věku
až tmu ze srdce zprovodíš
přijmi mě v srdci poezií platím nájem
dotek je dotek a život rájem
mou věrnost jak křišťál uvidíš.
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
Květena
Foukáš do škraloupů
horkého kakaa
na pohovce mých očí
Jarní schoVánku
Stromy otevřely okna
Na dveře už prší
květena