Marta GelnarováMARII...
Chodí zemí láska. Políbí dívky na čelo
a ony pak vydají plod života svého.
Když mámě ztěžknou prsy
a v náruči jí brouká dítě,
zavře oči a váží život na vážkách.
Kojí své maličké a láskyplně sní
o jeho budoucnosti.
S mlékem mu plyne do úst
všechna její láska i něha,
která naplňuje život.
I tvoje matka tě tak hýčkávala,
Ježíšku...
Libuše Minolová
Dnešní svět
Z médií
zaznívají hity,
nejen tvář
vystavují celebrity
Drahé šatky
světové značky
musí mít,
bez toho - prý
nedá se vůbec žít
a nad výčtem
skandálů
žasne i otrlý
svět žurnálu
Morálka
v základech se
třese,
to když průvod
homosexuálů
městem se
nese
Lidé mají v duši
zmatky,
uctívají jen
hmotné statky
Svět je klamán
a neuznává city,
v pozadí jsou
pravé celebrity
Kriminalita
a mamon
jenom kvete
a já se ptám
Quo vadis,
Světe…
Šárka Nováková
Závist
Chodí často kolem nás
paní s černou duší.
Mívá na nás vždycky čas
jak na závist se sluší.
Včera ještě důvěřiví
dnes koukáme zavile,
paní Závist pracovala,
jak vidět, tak zdařile.
Všechny dobré kamarády
necháváme za sebou,
závist v duši stala se nám
každodenní potřebou.
Závidíme práci, úspěch,
nebo jenom lepší šat.
de to ještě vymanit se,
jak jenom to udělat?
Raději nech srdce svoje
před závistí zavřené,
nebo bude pěkně celé
napořád otrávené.
Zora Šimůnková
Nebeská pošta
Přemýšlím, čím tě potěšit:
a dám ti asi sebe.
Podepiš průvodku,
mě přece posílá...
Ježíšek...Z Nebe.
Ne, nejsem mašlí převázaná.
Ani ta panna v krabici.
Jsem myšlenka, co zahřeje tě,
když zrovna nemáš čepici
Jarmila Maršálová
Až nastane čas
Až nastane vhodný čas,
uslyším zas já tvůj hlas,
jak mi tiše zacinká
sladký jako pralinka
pohladí mě po oušku;
rty své spojíš do kroužku,
políbíš mi lehce víčka,
zazáří ti jako svíčka
tvoje oči plamenné,
zavzpomínáš, ne že ne.
Zasníme se oba chvilku,
já tebe a ty svou milku
budem držet v náručí;
to pouto nám zaručí,
by jsme aspoň na chvíli
touhy své si splnili.
Oslavíme svátek lásky,
z našich tváří zmizí vrásky,
úsměv se nám rozjasní,
až uplyne těch pár dní
a nastane správný čas,
sejdeme se, lásko moje,
sejdeme se k sobě zas.
Zuzana Voznicová
Martin
Prolog
jsou věci, co nás nedohoní a jiné zase, co nás předběhnou a Martin a svém bílém koni se žene černočernou tmou
ustýlal na plotech
kopyty sbíjel chodníky
a s tolik těžkou hlavou
plnou koňských žíní
zasypal ostružiní
a vzkazy psával
do jehličí
dnes
už jen cvičí prý
vzal kšeft
kdesi v cirkuse
a zbytek bere
já vám povím, lidi
tak nějak
střídmě ~ poklusem
Václav Kummel
Archeolog ticha
Zakopáváš sny
do hlubokých vzpomínek
napnutých tětiv
poslepu tříští pobřeží
u nohou slepce
upadajícího v přílivu.
Přecedil všechen písek
našel jen samotu
zabitá jména
zmodralých rtů.
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
Sníh
Bílé myšlenky
nebeské
napadaly mně
na hlavu
vsakují se
před adventem
Ladislava Lopraisová
Noc
Noc roztáhla své svůdné nohy a ňadra svá dala k pokoukání
stál jsem tu okouzlen a bez hlesu sklonil jsem se
líbal něžně tvé oči, které jsi cudně zavřela..
Dala jsi mi nahlédnou do tajů o kterých povědět se nedá
Nevěřil by nikdo - kdo zván nebyl
Bláznem by mě zvali, smáli se a žertovali,
že nebral jsem plnými hrstmi.
Ale copak nesklonil by jsi se před zázrakem …
Jan Albireo Kučera
Vánoční
Jako v Betlémě..
Kde jen oko spočine.
voli a osli.