Autorská tvorba - POEZIE 1/2009
|
ukázky autorské tvorby
|
![]() ROZVERNÁ O čem je stáří? O slušnosti, důstojnosti, nesmí chybět tolerance, dobře je mít konto v bance... Až mě ten SVĚT "naseje", tak si koupím Harleye. To se všichni podiví, až mě na něm uvidí! Objedu půl světa, zkusím, jak se létá. Do branky dám sem tam gól, stihnu objet jeden pól. Nevzdávám se snadno! Sáhnu si až na dno... Toč se, kolo OSUDU, nedělej mi ostudu! Babka se zbláznila - řeknete. Co mi jinak zbývá, že "SVĚTE"? NECH BROUKA ŽÍT... Libuše Minolová Vzpomínka Vzhůru k nebi křídla vzlétla, bolest v těle vepsanou, tady křivdu neunesla - život byl jen pohanou... Vzhůru k nebi láska vzlétla objímá nás perutí svobodu svou vykoupila láskyplným objetím... Věnováno Zuzance Rackové, která nás před rokem (19.1.2008) opustila ve věku nedožitých 19-ti let Jarmila Maršálová Umřel rok Zimo bílá a mrazivá, kdeže jsi, kdes? Rok stářím uvadá, nepadá dnes ornament bělostný z nebeské říše, za pár chvil pozvednem voňavé číše plné tázavých jiskřivých pohledů, Nový rok za dveřmi, Králové v dohledu, skleničky o sebe lehounce cinknou, umřel rok, vrátí se se vzpomínkou? Tolik je na světě toulavých přání, co nelze hlasitě vyslovit ani, jen zvlhlé rty tiše si šeptají, aby ten nový byl o trochu lepší, pokorné duše modlí se potají. Bude či nebude? Kdo ví! Nechejme osudu to naše snění, držme mu palce jen a věřme, že všechno se k dobrému změní. Zuzana Voznicová Konec světa kdo jen by řekl, že je konec... mě naopak se zdálo že při pátku znova jsem pěkně na začátku Václav Kummel Příští zastávka - Fibichova ;) U kruhového objezdu hraje Fibich tramvajové symfonie každý večer když chodím kolem blikajících neonů tančí mi lavičky v plesových šatech co se třpytí kapkami proplouvám sama dlážděným sálem v mokrém kabátu Renáta Svobodová (hvězdička malinká) Ztrácení V nekonečném koloběhu v troše bláta v kupě sněhu z objetí do obětí spojení do odnětí bereme mlhám dáváme slzám ztrácení vracení do svých dlaní Zora Šimůnková Dlouhá svíce Můj pane, temný máte byt- Mohu si vaší svící posvítit? Když náhoda me k vám zavedla, nenecháte mě přece bez světla... Můj pane, temný máte byt- mohu si vaší svící posvítit? Prosím už rychle vytáhněte knot: tak dlouhá svíce vždycky přijde vhod! Jan Albireo Kučera Máchovská reminiscence aneb Kdyby Karel Hynek hantýroval Ach plac betálné, štatl, co ho žeru, Bryncl, můj kindrvagon i penál. Mutra má, prafotry mi daná, vajnu dá hafo, bych se naglgal. Ladislava Lopraisová Symfonie Napsáno na Adventním koncertě , kde se zpívalo ,,Světýlko přišlo k nám" bylo to prima sbor a orchestr a taky lidé říkali text Číst ve hvězdách Tvou Lásku mohu každý večer když hvězdy vtančí na nebe. Uč mně Pane číst v mechu - kapradí oslavu Tvé nekončící symfonie Lásky která nás neopouští jen my zapomínáme vnímat celou svou bytostí. |