Autorská tvorba - POEZIE 2/2009
ukázky autorské tvorby

Marta Gelnarová

VERŠE PRO MÉHO MUŽE

* Máš kukuč kluka,
co hraje kuličky.
Jsem tvoje výhra?
Aspoň se tak tváříš,
když mě večer odkrýváš
a vyhrnuješ noční
košilku...

* Jsi moje sláďátko,
pípátko,
brouček,
klouček.
MUŽ!
Pojď
už!

* Je mi šťastně,
víš?
Kdy mě láskou
sníš?

Libuše Minolová

Mrazivá

Padá vločka
za vločkou
odněkud
z nebe,
já chtěla ji
pohladit -
zatím hladím
Tebe…

Padá vločka
za vločkou,
ztemnělé je
nebe,
proč chlad
v duši máš,
až bolí to
a zebe…

Padá vločka
za vločkou
smutné je
nebe
Vím,
nebyl to mráz,
co vzal mi,
lásko,

Tebe….

Jarmila Maršálová

Otisky

Podal jí pomocnou ruku
– na rozloučenou...

Poslední záchvěvy
potupné zteče

Lhůta k plnění slibů
promlčena

Na očním pozadí
blyští se meče
s krvavým ostřím
zbroušeným
do ztracena
Hraji fair play
sykl,
když odcházel...
Daleko neuteče!
Srdce se nemůžou hnout
ze stisků pout,
láska v nic zůstala
uvězněna
Aby ji čert už vzal!

Růžově si to malovali,
na duších skrývají otisky,
bolavé šrámy
jak od upíra

Pili si krev
a ve slabých chvilkách
se vášnivě milovali
Život jde dál...

Na škrábnutí
se neumírá

Václav Kummel

Týden o Tobě

Slova v okovech
utažené ticho
jsi mostem do pondělka
roubovanou placentou
kulisy vypustí
bráněné
holí pro nevodimé.

Zuzana Voznicová

Eskymo

V zimě jsem úplně mimo
se svým šmakem na eskymo
než mi mrazy vazy srazí
chci se v jeho chuti plazit
rozvlnit si páteř... míchu
lahodností na jazyku

eskymo hold led je tenký
k prolomení peněženky

Renáta Svobodová (hvězdička malinká)

Ze snů

I fotka za postelí spadená
vystrčila růžky
když myšlenky mi utíkaly
a shazovaly tužky

a přikovaly ruce
a svazovaly srdce
...
a tak jen ze snů
vždy tiše hlesnu

neodcházej...

Zora Šimůnková

Kočka

Ve třetím patře na římse
potichu mňouká tříbarevná kočka:
že láska není déšť, že někde na tě počká.

A pak ta kočka mňouká dál:
kdo miluje, ten získá...
Co získá, to už neslyšíš:
někdo jde kolem a píská.

Jan Albireo Kučera

Per partes

Chci tě poznávat postupně,
kousek po kousku.

Nejen nová a nová zákoutí
tvého svůdného těla,
ale myšlenku po myšlence,
obavu po obavě,
radost po radosti
tvou nádhernou duši.

Někde dostatečně hluboko v ní
nakonec snad uvidím,
že mě máš také ráda.