Libuše MinolováDuha
Chyť mi duhu!
Chyť!
Podle starých
pověstí
já blízko mám
k neřesti,
vždyť bohatá
chci být!
Chyť mi duhu,
chyť!
Ten, kdo duhu
uchopí -
zlaťáky se
obklopí !
Jsi krásný,přelude!
Z toho bohatství
však nic nebude!
Jen blázen
by ho hledal
v domnění, že se
NIC v NĚCO
promění
Chyť, mi vítr,
chyť…
Ladislava Lopraisová
Medová holka
Ta moje holka je medová.
Miluje ho a říkám jí Pů.
Má medová holka je celá od medu.
Úsměv má sladký,
tak sladký
a já lížu ji rád.
A jednu ruku má od medu
a druhou ruku má od medu.
Prostě je sladká celičká
jako medová kytička.
Zora Šimůnková
Stín stíhá stín
Stín stíhá stín,
i do očí se, zloděj, vkrádá.
Stín stíhá stín -
a láska v horku všedních dní
vyprchá jako limonáda.
Jarmila_Maršálová
Cudná u dna
Prolog
pudy z nudy
hormony blázní
posílám pozdrav
z lázní...
***
Klopýtám,
po jednom beru schody zvolna,
ruce se derou ke žbrdlení,
však ani náznak tady není
po tvém pachu, smíchu, po dechu;
má samota je dobrovolná...
Ke hříchu klesnula jsem zcela,
z cizí přízně rozechvělá,
city a toužení zavírám
v skořápky ořechů,
tvé dotyky a milování
- čistý list v deníčku úspěchů.
Izolace je k posměchu!
Houževnatost s vírou kněze,
skrytý talent na vítěze,
co prohrám nejspíš ustele;
má trpělivost cudná
topí se sama v bahně u dna,
přemýšlí v cele o útěku...
Třeba se jednou dočkám vděku.
Volám tě tiše očima,
až trapná skromnost dojímá,
přiběhni,
já podřepnu si na paty
a rukama jak lopaty
přehoď mě přes rám postele,
jeptiškou v tomto božím chlévku
budu ti dělat třeba děvku.
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
Sbíráme
Sbíráme za sebou
kamínky
já do hrnku
ty do sklínky
Jeden vždy napřed
druhý opodál
měníme místa
ale své doušky
pijeme spolu...
Cesta je čistá
Zuzana Voznicová
Kam se ráda vracím /místo/
Prolog
občas cesty
hledám
ztrácím
do míst
kde se
ráda vracím
tam ráda chodím
kde jsou dveře
kde ve zdích nebývá mi úzko
kde záclonovou blůzkou
bývají okna přikrytá
a kde je na zdích přibitá
krajina plná slunečnic a chrpy
kde mojí živí se mnou jsou
a na klíně jim sedí mrtví
kde stůl je prostřen
čtyři židle k tomu
domů
Václav Kummel
Oblázky
Jen pár oblázků vylovím z řeky
všechny jsou vodou ohlazené
kolem jsou vysoké břehy
kameny na nich jsou ochozené.
Do Tvých něžných dlaní
vložím těch pár malých oblázků
po chvilkovém si hraní
vytváříš z nich pár obrázků.
Z těch malých hladkých oblázků
právě z nich srdce skládáš
je příliš brzo na lásku
tak si je v dlaních střádáš.
A těch pár malých oblázků
do vody zpátky hodíme
nad hlavou nám letí pár bělásků
po břehu se snimi honíme.
Jan Albireo Kučera
Jak spadnout z jahody
Polámal se mraveneček,
skočil dolů z jahody -
zjistil, že mu jeho stará
nasazuje parohy.
Být to s jiným mravenečkem,
tak ho to tak neničí,
jenže nestyda to dělá
denně s jinou jepicí.
Marta Gelnarová
D I L E M A
Jeden pokoj – jedna skříň.
Plná skříň – a malý byt.
Stálý zápas.
Co ANO - co NE???
Křižovatka pocitů…
Veteš. Vzpomínky.
Móda. Zbytečnosti.
Kostlivci.
Indikátor věku. Indikátor tloušťky.
Záruka solidnosti.
Koníček? Nikdy!
Z extrému do extrému…
Second hand versus ateliér Donát.
Styl ETNO. Ten mě snad akceptuje!
Ikony se zbortily už dávno.
Stojím u plné skříně - sama za sebe…
Vyhodit – nevyhodit?
Co když ještě budu
potřebovat, kombinovat, uplatňovat, mystifikovat, vzývat,
zaklínat, doufat, šetřit, přešívat, zašívat ???
Vzpomínky – maminky…
Došlo na úklid.
Co vzalo za své?
Schválně – hádejte!
Nemám malý stan.
Mám malý byt.
Jak dlouho jde oddalovat „KONEČNÉ ŘEŠENÍ“ ?
Co znamená PŘÍŠTĚ?
Věci zemřelých se odkládají k popelnicím.
Tam končí vzpomínky.
Konečné řešení obsahu starých skříní…
Ale ještě žiji!
Mám jeden pokoj.
Mám jednu skříň.
Vzpomněnky – pomněnky.
Myslím na „císařovy nové šaty“.
Ještě nenastal čas…