Autorská tvorba - POEZIE 2/2010
ukázky autorské tvorby

Libuše Minolová

Bohatství

Stříbro
ve vlasech
k tomu
mnoho let
Stříbro,
jenž znám
nazpaměť...
Ke zlatu
teď vztahuji
své ruce
Vím,
je to kov
proklatý

ničí
naše duše

Robert Jaworek

Mínus sedm

nebe za oponou
hvězdy mě klejou
každým rokem
jednou ročně
souboj se zimou

Ladislava Lopraisová

Já matka prosím Vás


Matka co pod křížem stojím
a s Ním umírám
S Ním nesu tíhu vin
Poznávám
jaké to je
bdít Getsemanské zahradě
Vědět
co mě čeká
a vědomě udělat ten krokv
co dělí lidstvo od spásy
a mě od prožití
nekonečné opuštěnosti v bolesti


prosím Vás
děti
žijte podle desatera
už tak je jeho kříž těžký

Zuzana Voznicová

Jak se dělá prázdno z plna
...aneb když zoufalství hřeje více než vlna...

den zachvěl se
jako pokladnička
v níž chuďas zbylou
minci hýčká

a cinkavě se rozeznělo
že dělat nemá se
co se tak čile

k světu

mělo

zem vrásky stáhla
ke kořenům
a sukně žen
se vysmívaly

lemům

zlo jak by
bylo bez hranic

krupiér

ruleta

a víc

a víc

a víc

do ticha
hýkl
kdosi
z hloubky
plic

a srdce
o dno
plesklo

...dál už nic

Jarmila Maršálová

Divoká kočka

Modroočka
divá mici růžolící
navrch směle, uvnitř bděle
hledá svého krotitele

Václav Kummel

Večerní pošta

Větrnou poštou přišlo mi pár Tvých vlasů
stále Tě ještě nepoznám podle hlasu
ani nevím jakou barvu mají Tvé oči
jaká jiskra v nich vlastně hoří.

Větrnou poštou přišlo pár sněhových vloček
na silonkách pustilo se pár oček
nevím na koho ted právě vzpomínáš
jen na mých ramenou přeji si at usínáš.

Větrnou poštou přišlo mi pár deštových kapek
jen já jediný zapoměl na Tvůj svátek
vím,že se nezlobíš rty se chtějí smát
třebas i dovolíš ten dárek Tobě dát.

Větrnou poštou přišlo mi pár paprsků slunce
cítím jak by mě hladili něčí něžné ruce
je spousta slov co mě ted napadá
to slunce však za obzor náhle zapadá.

Větrnou poštou přišla mi Tvá vůně
ta mě hned uzdraví když mé srdce stůně
tak už hned cítím se zase zdraví
mé verše ráda čteš a snad Tě to i baví.

Větrnou poštou přišlo mi pár ledových sklíček
já rty se dotýkám těch zavřených víček
na koho vzpomínáš v záplavě svých snů
budem spolu štastni hodně dlouhých dnů.

Větrnou poštou posílám Ti pár svých polibků
na dobrou noc na křídlech bílích motýlků
až snesou se k zemi ty vločky sněhové
svou dlaní zahřej od psaní mé ruce ledové

Renáta Svobodová (hvězdička malinká)

Vyčerpanost

Je tak snadné
prochodit večery snížinou
pak zavřít dveře
setřepat všechnu mokrou bělobu
a upíjet se sypaným čajem

Je tak snadné
mlčet?

Zora Šimůnková

Ryba

Ryba bublá rybě:
někde došlo k chybě.
Jakpak Ti mám vyznat lásku,
když nevydám ani hlásku?

Jan Albireo Kučera

Zvířetníkové akrostichy-Kozoroh

CAP je jeho příbuzný,
RI skantně poskakuje po skalách
COR gimu hravému podoben.
NUS le nejsou jeho rajón.