Libuše Minolová
Bohatství
Stříbro
ve vlasech
k tomu
mnoho let
Stříbro,
jenž znám
nazpaměť...
Ke zlatu
teď vztahuji
své ruce
Vím,
je to kov
proklatý
ničí
naše duše
Robert Jaworek
Mínus sedm
nebe za oponou
hvězdy mě klejou
každým rokem
jednou ročně
souboj se zimou
Ladislava Lopraisová
Já matka prosím Vás
Já
Matka co pod křížem stojím
a s Ním umírám
S Ním nesu tíhu vin
Poznávám
jaké to je
bdít Getsemanské zahradě
Vědět
co mě čeká
a vědomě udělat ten krokv
co dělí lidstvo od spásy
a mě od prožití
nekonečné opuštěnosti v bolesti
…
prosím Vás
děti
žijte podle desatera
už tak je jeho kříž těžký
Zuzana Voznicová
Jak se dělá prázdno z plna
...aneb když zoufalství hřeje více než vlna...
den zachvěl se
jako pokladnička
v níž chuďas zbylou
minci hýčká
a cinkavě se rozeznělo
že dělat nemá se
co se tak čile
k světu
mělo
zem vrásky stáhla
ke kořenům
a sukně žen
se vysmívaly
lemům
zlo jak by
bylo bez hranic
krupiér
ruleta
a víc
a víc
a víc
do ticha
hýkl
kdosi
z hloubky
plic
a srdce
o dno
plesklo
...dál už nic
Jarmila Maršálová
Divoká kočka
Modroočka
divá mici růžolící
navrch směle, uvnitř bděle
hledá svého krotitele
Václav Kummel
Večerní pošta
Větrnou poštou přišlo mi pár Tvých vlasů
stále Tě ještě nepoznám podle hlasu
ani nevím jakou barvu mají Tvé oči
jaká jiskra v nich vlastně hoří.
Větrnou poštou přišlo pár sněhových vloček
na silonkách pustilo se pár oček
nevím na koho ted právě vzpomínáš
jen na mých ramenou přeji si at usínáš.
Větrnou poštou přišlo mi pár deštových kapek
jen já jediný zapoměl na Tvůj svátek
vím,že se nezlobíš rty se chtějí smát
třebas i dovolíš ten dárek Tobě dát.
Větrnou poštou přišlo mi pár paprsků slunce
cítím jak by mě hladili něčí něžné ruce
je spousta slov co mě ted napadá
to slunce však za obzor náhle zapadá.
Větrnou poštou přišla mi Tvá vůně
ta mě hned uzdraví když mé srdce stůně
tak už hned cítím se zase zdraví
mé verše ráda čteš a snad Tě to i baví.
Větrnou poštou přišlo mi pár ledových sklíček
já rty se dotýkám těch zavřených víček
na koho vzpomínáš v záplavě svých snů
budem spolu štastni hodně dlouhých dnů.
Větrnou poštou posílám Ti pár svých polibků
na dobrou noc na křídlech bílích motýlků
až snesou se k zemi ty vločky sněhové
svou dlaní zahřej od psaní mé ruce ledové
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
Vyčerpanost
Je tak snadné
prochodit večery snížinou
pak zavřít dveře
setřepat všechnu mokrou bělobu
a upíjet se sypaným čajem
Je tak snadné
mlčet?
Zora Šimůnková
Ryba
Ryba bublá rybě:
někde došlo k chybě.
Jakpak Ti mám vyznat lásku,
když nevydám ani hlásku?
Jan Albireo Kučera
Zvířetníkové akrostichy-Kozoroh
CAP je jeho příbuzný,
RI skantně poskakuje po skalách
COR gimu hravému podoben.
NUS le nejsou jeho rajón.
|