Libuše MinolováVYZNÁNÍ
Kdybych
byla básníkem,
a uměla verše psát,
psala bych
o slunci, o vodě,
o kytkách v přírodě,
o motýlech,
o luně v oblacích,
o hvězdách zářících,
o pokladech,
o lásce i zradě,
o víry základě,
o bolestech,
o lidech na světě,
o této planetě
a o životě…
Kdybych
byla muzikantem
a uměla hrát,
hrála bych…
DOZNÁNÍ
Zákony veršů i tónů
jsou mi cizí,
srdce však káže
psát
o slunci, o vodě,
o kytkách v přírodě,
o motýlech
o luně v oblacích,
o hvězdách zářících,
o pokladech,
o lásce i zradě,
o víry základě,
o bolestech,
o lidech na světě,
o této planetě,
zkrátka - o životě…
Ladislava Lopraisová
Maya
prach usedá na tvé sny
probuď se sedmikrásko
mráz už tě nespálí
jen zasype tě hvězdný lesk
zastudí tě u srdce
nakrátko
než přejdeš most
který tě dělí od SEBE
od Lásky bez podmínek
Jarmila Maršálová
Mistr lhář
S taktem umíš krásně lhát,
když mi píšeš "mám tě rád",
papír toho snese víc,
poslouchám, když chceš mi říct:
"Miluji tě, lásko drahá,
ať to slyší celá Praha"
– krásně lžeš, tvé oči září
mistře mistrů mezi lháři.
Zuzana Voznicová
O stojatých vodách a pravdě věčně tiché
zamrzl rybník
voda stojatá
a vrba prostořeká
střapatá
na břehu stála
bez hlasu
chytala ryby
z málo mála
šupiny kapří
do vlasů
a ploutve pstruhů
žábra karasů
a vodník spílal
že se sluší
raději sbírat
houfy duší
co neskončily divnou kličkou
v hrníčku z porculánu
pod pokličkou
jen se mu smála
hole
křepce
a tělo odkrývala
lehké
lehce
na pravdu nahá
z útrob odhalená
kdopak by blázne
jenom slyšel
ústa jak vítr
navždy němá
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
Jarní
Můj jarní vánku
vybarvi mi tělo
jak omalovánku
a vyfoukej mokré
prameny duše
ať se nesmyjí
barvy tvé tuše
Václav Kummel
Váza rozkoše..
Vzdechy samoty
po lásce touží
ukryté v tůni
dřímají v plamenech
žhnoucích rtů
co schladí sprška deště
červenou bázní obnažíš rty
výmol do hlubin.
Dech vane
svá zrnka písku
krunýřem pout
oči jsou silnější než slova
tichost bojuje s perletí
co nikdy nezhasne
v červených líčkách
váze roskoše.
Zora Šimůnková
Kdybych ti, můj milý...
možná by z toho mohla být písnička
Kdybych ti, můj milý,
peníze dala,
tak by sis je vzal,
a já bych se smála.
Kdybych ti, můj milý,
koláče dala,
tak by sis je vzal,
a já bych se smála.
Kdybych ti, můj milý,
svoje srdce dala,
nechal bys ho být
a já bych plakala.
Jan Albireo Kučera
Zvířetníkové akrostichy-Vodnář
A urea prima sata est aetas
Q uae vindice nullo…
U ž dávno není.
A ntický krasavec
R ozlévající nektar
I upiterovi s jeho družinou
U topil by nás
S mrtelníky – vodou z bezedného džbánu.