Autorská tvorba - POEZIE 10/2010
|
ukázky autorské tvorby
|
![]() * Hledání Na poplach srdce vyzvání nadšence, skeptika vášeň řve veliká a šílí touhy se stářím nemění jen léty trochu víc sílí učím se hořce polykat hledáme v mozku zatmění co dřív jsme opustili Zuzana Voznicová Babí hlava mi sládne motouz ticha na krk mi mládě vlčí dýchá a tma má právě po pletichách hvězdy zub brousí o měsíc na poli tančí sbírka skic a stéblem trávy značí místa lichá kudy se nepospíchá kudy se chodí šeptem - sólo - chytat stíny než stopy smázne ostružiní můj bože lýtka v jednom ohni mám dnes si ho ještě posnídám než staré babky hláskem třaslavým a slabým už potisícíkrát křížkem popelavým na čelo ho pokřtí babím Libuše Minolová Pavučina II V podzimním slunci se třepotá stříbrolesklá nicota to predátor hmyzí říše rozprostírá své sítě… Opatrně nitku k nitce snová umem mistra zas a znova… Tenhle umělecký skvost však neblahou má povinnost - láká do své sítě zvědavé mušky hbité… Slunce krásně svítí a já koukám – další život mušky je v … síti Zdenek Štěpánek Miluj mě Pel lásky polibky nanáším na tvoji tvář vášní a dotyky němými zažehnu v tvých očích zář má tvář se zlehounka tvé líce dotýká, zdali to má milá ještě znáš a srdce tluče mi, štěstím se zalyká, tak lásko přiviň mě, co síly máš Svou paži vinu ti po šíji a tiše poslouchám, co mi povídáš hovoříš tichounce o zlu, co pomíjí a pak v mém náručí usínáš Má dlaň se zlehounka tvé ruky dotýká, zdali to má milá ještě znáš a srdce tluče mi, štěstím se zalyká, tak lásko přiviň mě, co síly máš Má láska k tobě je čistá a veliká, líbej mě má milá, jak jen ty znáš život bez tebe jak cesta bez poutníka, tak lásko miluj mě, co síly máš Zora Šimůnková Oči plné vína Jaké mám oči? Schválně, hádej... - No já bych řekl: skleněné...? Špatně se díváš, ztráta bodu, musíš zblízka! Veltlínské zelené mám v očích, ne že ne!!! Renáta Svobodová (hvězdička malinká) První otazník Kdo vykročí když oba couváme Kdo se první otočí když každý čekáme Čí tep zatančí step než zestárne náš svět? Václav Kummel Babí léto. Z nebe se spustilo několik tisíc bílých peřinek i listí padalo voda vykozlila na hladině prstýnek. Skončilo léto nadešel podzim. Ladislava Lopraisová Babí léto. Babí léto hladí tvé tváře. Padáček pampelišky počítá, který vírem odneseš ho do krajiny zaslíbené. A hrom otevře dveře sprše co čeká na tvá nahá ňadra. Schoď už šaty a pojď tančit. Posečkej jen co Slunce ti prostře duhový most přes minulost Jan Albireo Kučera Rovnodenná Váhy váží noc a den. Rovnováha nestálá, noc pomalu vyhrává. Spáč být může spokojen |