Více než stovka účastníků Maryškova salónu, mezi jinými také tehdejší předseda Vlády ČR Vladimír Špidla, sedlo k čistému papíru a zapsalo svůj postřeh ze současnosti pro příští generace. Téměř dvacítka umělců vystavovala v galérii pod širým nebem svá díla. To je stručné konstatování výsledku dvoudenní akce na konci května (30. a 31. května 2003), která si dala za úkol přesvědčit, že v každém z nás je uložen tvůrčí potenciál.

foto: MěÚ Bohumín		foto: MěÚ Bohumín		foto: MěÚ Bohumín

"Mám z toho ohromný pocit, lidi se zastavují, ti, kdo o tom nic nevěděli, se vyptávají a pak usedají a píšou. Opřou kolo o sloup, zavzpomínají a pak napíší, že tady žijí od roku 1946, ale pocházejí z Polska. Někteří tvůrci popsali i dvě strany," říká hlavní organizátorka Maryškova salónu Kamila Smigová. V zápisech se objevují básničky, citáty, osobní problémy. Výbornou atmosféru měl salón v pátek 30. května odpoledne, kdy před tavernou Elpida koncertovala skupina O.K. Tet, naopak nejvíce zápisů bylo provedeno během sobotního dopoledne. V sobotu 31. května těsně po poledni navštívil naše město premiér ČR Vladimír Špidla. V doprovodu Kamily Smigové si prohlédl vystavená umělecká díla na Maryškově salónu a poskytl rozhovor městským médiím.

"Lidé byli překvapeni také vystavovanými díly. Mnoho z nich netušilo, že v Bohumíně je tolik tvořivých lidí. A byly tady opravdu zajímavé věci. Jeden vystavovatel doslova řekl, že je to tady opravdické, jiné dvě paní se mi přiznaly, že asi nic nenapíší, ale že naše iniciativa je donutila začít o naší době přemýšlet," svěřuje své pocity Kamila Smigová.

Pod širým nebem, v jednoduše připravené galerii, vystavovali své fotografie Ladislav Pekárek, Jiří Spáčil, Josef Wagner, Kamil Štrachota, Josef Hanibal, Petr Piechowicz, Ivo Barteček. Dřevěné plastiky byly Šimona Pohla a Pavla Janíka. Jiří Mikulec, Pavel Janík, Bernard Baláš, Jiří Greger, Antonie Twardziková a Monika Bogaczová se prezentovali obrazy. Keramiku vystavoval ateliér Bart a Marek Sekera. Uměním z plastových odpadů překvapila Radka Filipová.

Za všechny zápisy do knihy pro příští generace ocitujme alespoň jeden - jeho autorem je Ladislav Pekárek (1956) z Bohumína:

Když na jaře ráno vysvitne slunce, nemohu spát ...
Když na podzim ráno vysvitne slunce, nemohu spát ...
Musím ven, vnořit se do ranního ticha, mlhy a paprsků městského parku.
Nikde ani človíček, vůkol jen úžasná atmosféra umocněná lomem paprsků o stromoví a ranní rosou ... a začíná pro mne šťastný den. Žiji zde 46 let. Jen jednou v životě jsem se musel rozhodovat, zdali z Bohumína odejdu. Pár minut před tím osudovým okamžikem mi vytryskly z očí slzy ... A bylo rozhodnuto.

František Krejzek, krejzek.frantisek@mubo.cz
redaktor městských novin Oko