![]() |
|
|||||||||||||||||
bohumínský spolek MARYŠKA |
Alena Mrázová a Kateřina Bohač Linares v MaryšceBrazílie ve mně je svéráznou a poutavou novou knihou české spisovatelky a překladatelky Aleny Mrázové, rodačky z Bohumína. Autorka se v ní vrací ve vzpomínkách do 80. let 20. století, kdy pracovala v brazilské obchodní firmě a pro velvyslanectví Brazílie v Praze. Beseda s autorkou o nové knize proběhne v Salonu Maryška v pátek 18. března od 18 hodin. ![]() Alena Mrázová se v knize vrací ve vzpomínkách do 80. let XX. století, kdy pracovala v brazilské obchodní firmě „Petrobrás Comércio Internacional S. A. – INTERBRÁS“ a pro velvyslanectví Brazílie v Praze. Díky svým znalostem portugalštiny se v té době dostala do světa brazilské komunity žijící v Čechách a byla svědkem toho, jak viděli Brazilci život v naší zemi. Na druhé straně vypráví o Brazílii, jak ji vidí a vnímá ona sama, díky svému vzdělání (románská filologie), znalostem brazilské historie, kultury a literatury a také díky mnoha osudovým osobním setkáním s brazilskými spisovateli či slavnými hudebníky. A v neposlední řadě díky své dlouholeté zajímavé práci pro Českou televizi, kterou je tvorba českých titulků a dabingových listin k portugalsky mluvícím filmům. Autorka nám představuje Brazílii erudovaně i s humornou nadsázkou. „V knize vyprávím o hlubokých vazbách, které spojují obě naše země v toku historie i v osobních setkáních, nečekaných, někdy až neuvěřitelných. Kniha je plná magie, hudby i mystiky. Její děj, oscilující v časech dávno minulých, přítomném i v daleké budoucnosti, představuje mimo jiné též sametovou revoluci viděnou brazilskýma a českýma očima, jakož i léta bezprostředně následující,“ říká autorka. Tehdy Alena Mrázová zažila z blízka historicky první návštěvu brazilského prezidenta v Československu. Vtipné a laskavé vyprávění o tom, jak tenkrát Václav Havel i Fernando Collor "porušili všechny protokoly“, je také součástí této knihy, jež skrývá ještě mnoho dalších překvapení. Originální je i způsob, jakým autorka přibližuje čtenářům portugalštinu. Fonetický přepis výslovnosti názvů a jmen umocňuje autenticitu sdělení. Hostem literárního večera v Bohumíně bude Kateřina Bohač Linares, která se narodila v Caracasu, ve Venezuele. Její tatínek přišel z Československa jako řada dalších po roce 1948. Naučil ji mít rád české Vánoce i český humor. Vztah k malbě a umění zase zdědila po mamince z Venezuely. Vystudovala na univerzitě v Caracasu a Meridě (Mérida) malbu a keramiku. Tam také realizovala své performance a městské instalace. „Vystavovala ve Venezuele, Itálii, Rakousku a České republice. V současné době se věnuje šíření latinskoamerického umění v České republice, je zakladatelkou Latin Art Gallery a vystavuje své práce i práce svých kolegů v prostorách Dellmayr Kaffee Gallery v Praze,“ uvedla Alena Mrázová. Kateřina Bohač Linares stojí u zrodu velkého projektu Latin centra, které spojí příchozí ze zemí nejen latinskoamerických, chce ukázat výtvarné umění, kuchyni a tanec i z těch evropských zemí, kde se mluví románskými jazyky. KDO JE ALENA MRÁZOVÁ PhDr. Alena Mrázová je česká spisovatelka a překladatelka. V letech 1977–1982 studovala románskou filologii na FF UK v Praze a na univerzitách v Lisabonu a Dijonu. Překládá z češtiny, slovenštiny, ruštiny, polštiny, francouzštiny, portugalštiny a španělštiny. Spolupracuje s Českou televizí v oblasti překladu a tvorby českých titulků i dabingu pro filmy v portugalském znění. V letech 2002–2014 vyučovala francouzštinu na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. V r. 1997 vydává svou prvotinu „Město mého srdce, Bohumín“, v r. 2007 díky podpoře Velvyslanectví Polské republiky v Praze vychází její „Dům učitelů”, v r. 2009 kniha „Hodně jsme pili z řeky Léthé“. „Vzkaz po Elfi Nitche” (z r. 2007) autorka přeložila do polštiny. „Przekaz Elfi Nitche” získal nominaci na cenu v polské celostátní soutěži o původní autorskou publikaci („VI Ogólnopolski Konkurs na Autorską Książkę Literacką – Świdnica 2013“) a vyšel dvojjazyčně (polsko‑české vydání) r. 2014 v Poznani péčí nakladatelství ALBUS. Nejnovější překlady Aleny Mrázové: Bohumínský spolek Maryška publikováno: ,
|