
autorská tvorba

ukázky autorské poezie na říjen

Jarmila Maršálová

Hledání

Na poplach srdce vyzvání
nadšence, skeptika
vášeň řve veliká a šílí
touhy se stářím nemění
jen léty trochu víc sílí
učím se hořce polykat
hledáme v mozku zatmění
co dřív jsme opustili

Zuzana Voznicová

Babí

hlava mi sládne
motouz ticha
na krk
mi mládě vlčí
dýchá

a tma má právě
po pletichách
hvězdy zub brousí
o měsíc

na poli tančí
sbírka skic
a stéblem trávy
značí místa lichá
kudy se nepospíchá

kudy se chodí šeptem
-
sólo
-
chytat stíny

než stopy
smázne ostružiní

můj bože
lýtka v jednom ohni mám

dnes si ho ještě posnídám

než staré babky
hláskem třaslavým
a slabým

už potisícíkrát
křížkem
popelavým na čelo

ho pokřtí
babím

Libuše Minolová

Pavučina II

V podzimním
slunci se třepotá
stříbrolesklá
nicota
to predátor hmyzí
říše
rozprostírá své
sítě…
Opatrně
nitku k nitce
snová
umem mistra
zas a znova…
Tenhle
umělecký skvost
však neblahou
má
povinnost -
láká do své sítě
zvědavé mušky
hbité…

Slunce krásně svítí
a já koukám –
další život mušky
je v … síti

Zdenek Štěpánek

Miluj mě

Pel lásky polibky nanáším na tvoji tvář
vášní a dotyky němými zažehnu v tvých očích zář
má tvář se zlehounka tvé líce dotýká, zdali to má milá ještě znáš
a srdce tluče mi, štěstím se zalyká, tak lásko přiviň mě, co síly máš

Svou paži vinu ti po šíji a tiše poslouchám, co mi povídáš
hovoříš tichounce o zlu, co pomíjí a pak v mém náručí usínáš

Má dlaň se zlehounka tvé ruky dotýká, zdali to má milá ještě znáš
a srdce tluče mi, štěstím se zalyká, tak lásko přiviň mě, co síly máš

Má láska k tobě je čistá a veliká, líbej mě má milá,
jak jen ty znáš život
bez tebe jak cesta bez poutníka,
tak lásko miluj mě, co síly máš

Zora Šimůnková

Oči plné vína

Jaké mám oči? Schválně, hádej...
- No já bych řekl: skleněné...?
Špatně se díváš, ztráta bodu,
musíš zblízka!
Veltlínské zelené
mám v očích,
ne že ne!!!

Renáta Svobodová (hvězdička malinká)

První otazník

Kdo vykročí
když oba couváme
Kdo se první otočí
když každý čekáme
Čí tep zatančí step
než zestárne náš svět?

Václav Kummel

Babí léto.

Z nebe se spustilo
několik tisíc bílých peřinek
i listí padalo
voda vykozlila na hladině prstýnek.

Skončilo léto
nadešel podzim.

Ladislava Lopraisová

Babí léto.

Babí léto hladí tvé tváře.
Padáček pampelišky
počítá, který vírem odneseš ho do krajiny zaslíbené.
A hrom otevře dveře sprše co čeká na tvá nahá ňadra.
Schoď už šaty a pojď tančit.
Posečkej jen co Slunce ti prostře duhový most přes minulost

Jan Albireo Kučera

Rovnodenná

Váhy váží noc a den.
Rovnováha nestálá,
noc pomalu vyhrává.
Spáč být může spokojen

publikováno: , tisknout stránku, zpět