
autorská tvorba

ukázky autorské poezie na listopad

Jarmila Maršálová

Ořešák

Stojím sám, voják v poli,
zeširoka náruč ti otevírám,
rveš ze mě starý, pomačkaný šat
dřevěnou holí,
říkám si, tak ať!

Nitro mé navýsost máš rád,
list po listu potichu odumírám,
koho z nás víc to bolí?
Nehnu se, hrdě budu stát,
klidně dál mě mlať!

Zuzana Voznicová

Příkazová

podzim je z balónů
a z mraků
vyšlehaných

do pěny

do vřesů
zblázněný
brázdám se
nahlas chechtá

puká kukuřici

a po tmě
šátrá
pod čepicí
kde že se zase
slunce v mrazu

schovalo

a všechno bere

za málo

co dává

na každé
z dalších křižovatek

má právě

přednost

zprava

Renáta Svobodová (hvězdička malinká)

Podzimní moment

Nebe má vyražený dech
na stromě ani list
nechvěje se
Papírový drak
uvízl v koruně
Barvy se rozmazaly -
prší
v dětských očích

Václav Kummel

Vítr

Když vítr opře se do noci
a s kapucou si bude hrát
tak já přidám se půjdu mo pomoci
oba si budem těmi vlasy hrát.

když vítr Tvé vlasy lehce načechrá
měsíc jim dodá stříbrný lesk
jen vítr Ti do ucha pošeptá
vlasy Ti září víc než uhodí blesk.

Když má dlan ty vlasy urovná
na rtech úsměv vyloudí se
pár pramínků shrnu Ti do čela
z ženy hned holčička vykouzlí se.

když vítr Tvé vlasy silou pohladí
slzy z očí na zem ukápnou
ten vítr mi dobře poradí
co šeptá mi je Tvojí hádankou.

Když já ty vlasy svou dlaní pohladím
mé rty si hrají s malou slzičkou
lásku v TVém srdci naplno probudím
odejdem spolu tou malou uličkou.

Vítr nedá pokoje jen chce si stále hrát
já do ucha mu právě zašeptám
už je čas abys aby šel také spát
ted už mi nikdo nebrání polibek Ti dát.

Zora Šimůnková

Jakoby o lásce

Tak je mi smutno,
brouku, zlato,
seš daleko
a spát tu, nespal bys.

Možná, že s jinou seš
i já se včera s jiným milovala,

ale i tak, brouku, zlato
spát tu, nespal bys.

Jan Albireo Kučera

Přichází

Podzim, podzim přichází,
prochází se po hrázi,
stromům bere listí,
čímž svou vládu jistí.

Ladislava Lopraisová

A šeptat tiše, jako sen.

Anotace: Díky za inspiraci přátelé z Modráskova....

A šeptat tiše, jako sen.
Jen zlehka dotknout se vitamíny barev
netopit se v zoufalých mhách cárech.
Pohladit perá co boskom voní.
Poznat anděla co se ke mě kloní.
Modré sníčky položit ti k nohám,
jen spi sladce moje milá
až probudí tě barev tón
rozjásně zní srdce tvého zvon
budeme žít v rytmu křídel poslů nebe
jak krásně z toho něžně zebe
a tiše si pískat do toho mám rád život - tebe - sebe

Zdenek Štěpánek

Slunce a duha

Své sítě rozhazuje nad zemí
nikdo neuteče
věřte mi
I hlasům propůjčí svůj nádech
je všude
sedne si i na mech
sedne si, laská a zpívá
Laskavým pohledem okolo se dívá
Umí zázraky, vjedno zmůže
tleskne rukou, otočí se, z poupěte je růže
tleskne dvakrát, nic nenechá v zapomnění
kapky deště s trochou barvy v stuhu se hned změní

Libuše Minolová

Odcházení

Už naplnil se
den
pohasla svíce
skomíravá
neúprosná tma
vyřkla svůj
ortel
dnes prohrála
svůj boj
Duše
tma zvítězila

Varhaní tóny
zní teskně
nad krajinou
vyzvání
umíráček
tunel smrti
byl zdolán -
na jeho konci
jiskřivé světlo
svítí

ale nový den
už nepřijde

Dáša Čížová

Zázrak

Zázrak
že jsme
že kód nesmrtelnosti
v nitru neseme

Zázrak
život sám
neposkvrněná krása rán
zdánlivé náhody
jež z kolen staví nás na nohy

Zázrak
Láska ten zázračný cit
zázrak na Zemi největší
který nikdo nedostane
každý sám její pramen
musí objevit

Zázrak
zázraky děláme sami
již v teplé náruči své mámy
každým pohybem
každým úsměvem
záhy však zapomínáme
na zázrak čekáme
přesvědčeni že zázraky nesvedeme

TIP: mrkněte se ukázky autorské prózy
stránky věnované autorské tvorbě

publikováno: , tisknout stránku, zpět