sdružení MARYŠKA
náměstí T. G. Masaryka
e-mail:
poštovní adresa:
Šunychelská 56, PSČ 735 81
URL:
|
|
ukázky autorské poezie na červen
Ladislava Lopraisová
Smích tulák
Smích je motýl co sedá na kytky
a taky večernice co zpívá veselý Blues.
Cudně se culí v roztávající zmrzlině,
která stéká ze tvých rtů na mé.
Smích je snílek a blázen,
zpívá na pohřbech světců
a lká nudným patronům.
Sem tam uhodí z čista jasna,
jako blesk
a pak ho nevidíš,
ták dlouho dokud nezívneš.
Neokyslíš neurony
a on se zas zableskne
na zrcátkách tvý duše.
Hana Kavalova
Slza
Slza skápla do svíčky,
když ztratila jsi střevíčky
v běhu o život.
Vosk se rozlil po tváří
slza vsákla v polštáři
zašeptal jsi „dost“.
Tichá chvilka na pokání,
jen něžně sevři duši v dlani.
zbavit se strachu… o co vlastně?
Vždyť světlo svíčky vypovídá jasně
„jen chvíli jsem zde“ … a pak zhasne.
Po slané slze na tváří zůstala
příchuť naděje, že není důvod být zoufalá…
Václav Kummel
Čtenáč veršů.
Já každý den usedám na břehu
vítr si hraje s vlnky na hladině
čtu řece mé verše a pár příběhů
vítr a řeka moji přátelé jediné.
Přicházi večerní chlad rosa zazebe
dívám se na krásu tekoucí vody
měsíc se pomalu vyhoupl na nebe
osvítil třpytem betonové schody.
Zuzana Voznicová
Panelstory
to pořád kdesi v sobě
stavíme města
bez cihel
do rámů oken
záclony a déšť
a v zorném úhlu
horizont
ještě rozechvělý
chodidly poutníků
z pohádkových zemí
a přitom zbývá
málo jen
naplnit vázy
k neobydleným břehům
přivézt klid
tak jednoduše
jak pramen vodí
vodu do studen
Jarmila Maršálová
Mám - nemám
Svlékáš se z kůže do naha
a odhazuješ slupky vin,
vždycky jsi býval podivín,
tvou hruď teď zdobí odvaha
a ruce, aspoň ruce chtěly by
na chvíli obejmout můj klín.
Mám – nemám, láká obojí,
počítám prsty jako prvňáček,
přitom jsem dávno zralá žena
a o životě leccos vím,
na háček smutky zavěsím,
vždyť každá rána v souboji
je dávno promlčena.
Namíchám sérum proti uštknutí,
píchnu si do žil koňskou dávku
– ty popotáhni za ohlávku
sladké zapomenutí !
Renáta Svobodová (hvězdička malinká)
Vytrhaná
Hodiny už jdou automaticky
napřed
stále se bráním vlivu
marně
utváříš mě
jsi doba, ve které žiju
Ztrácím sebe
potají mě oblékáš
do svých šatů
vtíráš mi do vlasů
priority
bezmocně se chytám sukní
které vlají okolo
bývaly mnou
stávám se teď knihou
s vytrhanými stránkami
knihou, do které si lepíš
své každodenní poznámky
Zora Šimůnková
Růže
Když se růže rády mají,
nerady se objímají.
Když obejme růže růži,
propíchnou si trny kůži...
Dáša Čížová
Májová
Jaro mílovými kroky
blíží se k cíli
proč tolik váháš
můj milý
proč nesejmeš ze mě šat
proč se bojíš
celičké mé tělo zulíbat
jedno je zda pod třešní
či pod jabloní
tak jak tak
ono více nežli stromy voní
mé tělo zralostí voní
a před tím se květinové víly
pokorně skloní
zavřou svá okénka
bude je pouze zajímat
jak se zachováš ty
až sklouzne z mých boků
z cudnosti utkaná sukénka
jaro spěje k cíli
neváhej již ani chvíli
neb léto bez jara neudýcháš
v mé náruči shořel by záhy
tvůj pomíjivý šat
zůstala by ti jen duše…
víš o co bys přišel?
Libuše Minolová
Čas
V mládí
jsi mě líbal
a objímal
přede všemi,
svou lásku
vykřičet jsi chtěl
do světa...
Léta,
bok po boku,
bez větších nároků
roztáčíme
soukolí života...
Ruku v ruce
s láskou
v dlani
už bez polibků
a objímání
jdeme
vstříc dalším
dnům
Kolik času
ještě zbývá
Jan Albireo Kučera
Erosen
Kolem krku
polibkový náhrdelník.
Na každém prsu
rubín po mých ústech.
Svázáni pažemi a stehny
v objetí usínáme
stránky věnované autorské tvorbě
publikováno: ,
,
|