autorská tvorba

sdružení MARYŠKA
náměstí T. G. Masaryka
e-mail: info@maryska.cz
poštovní adresa:
Šunychelská 56, PSČ 735 81
URL: http://www.maryska.cz

ukázky autorské poezie na červen

Vážení příznivci naší literární sekce,
blíží se letní prázdniny a to je pro nás každoročně prostor k načerpání nové energie, nápadů a námětů. S novými ukázkami autorské tvorby se proto na těchto stránkách setkáte opět až v září. Svá dílka mi můžete posílat průběžně i v červenci a srpnu, hromadně je zveřejním po prázdninách.
Vaše Jeanne Hornová

Olga Fikrlová

Nenávraty

Smutné jsou někdy Nenávraty
závratných vteřin
které odkapávají
do řeky Léthé
jak medové kapky
z brady dítěte

Žádný polibek
se nedá vrátit
žádné milování
domilovat
Žádnou vteřinu beze mě
nevezmeš zpátky
Život je krátky...

Franta Š.I.S.O

Léto

Proč ve Tvé duši,
zračí se plno neskutečných zmatků,
co tak málo Ti sluší?

Já dusím se láskou,
už nevím, co bych Ti vzal,
mám říct, žes letní den, žes léto,
co trvá tak krátce,
žes rozpadlá obloha,
tříštěná v zrcadlech Tvé krásy,
kvetoucí orchidej,
jíž život je míň než málo...

Trpíce závratí a mořskou nemocí,
na moři, jehož nekonečnost bere mi dech,
ač neznaboh, vzývám boha ku své pomoci,
mám strašně málo času, snad cítíš ten spěch...

Proč bylo Ti dopřáno,
poznat jen hloubku Tvé duše krásy,
dusící pocit lásky vraždící,
tak blízce a nesmírně daleko,
od mého srdce je slyšet Tvé...

Za jediný pohyb Tvých řas,
nevyhnutelnosti setkání v úlevě,
že stačil jsem zůstat, jaký jsem,
a nehalit se do závoje pozdního léta.

Zrovna tak jako příroda,
ač někdy plačtivá a tklivá,
dokázal utřít bych Tvých slz,
a v lásce třebas podzimní,
najít smysl mlhavých dnů šedi...

Ta změna ve Tvé duši,
byla tak plíživě krutá,
že nestačil jsem zastřít nevlídností zmatek,
v srdci, ač rozpolceném bouří,
co nezvládlo ukrýt už něhu,
ve stínu, jenž jsem přehlížel...

Nasycen vlnami dusím se láskou,
jsi letní den, jsi léto,
co vysává všechnu vláhu zemi,
k níž zlá jsi a krutá...

Václav Kummel

Jak maliny

Verše zralé jak maliny
spadnou do klína dívce
vklouznou do vnitřku hlubiny
nové se zrodí s úsvitem slunce

slovo dozrává do významu
ještě v mé básni nebylo
štěstí snad dal jsem mu
přál bych si aby žilo.

Ta báseń spadla
leží v tvém klíně
po tom dlouhém skoku.
Růže vadla
umírala v hlíně
přežila tu sloku.

Vystoupí z tvého nitra
volnost jí dá tvůj hlas
snad zůstanou ukryté do zítra
i maliny dozrají zas
v kapkách tvých slov
budu se nahý koupat
poezie je lehký kov
co na krku se ti houpá.

Jarmila Maršálová

Letní stýskání

Po letním dni,
třeba při bouři,
ani se nemusí blýskat,
po západu slunka
se mi začíná stýskat,

ne po tom bílém
kruhu v mracích,
ten zítra vyjde zas
v pravý čas,
to po tobě, můj drahý,
po zázracích...

Zuzana Voznicová

Léto

slunce jak meloun
plive pecky pih

a nosík tvůj
je

v nesnázích
jak by ti na něj
shora

vrhli
hrstku máku

je sezobáno

ptákům

a horkost třeští
ve spáncích

po polích léto
na stébla si
tu svou
píská

a vřelost tříská
v zápěstích

že krve máků
by ses nedořezal

že ráno máme
dávno spočítáno

všech deset prstů
v nanucích

všech poločasů

odpískáno

Renáta Svobodová (hvězdička malinká)

Polibky moře

Moře líbá břeh
stopy v písku hlazené
smutné vzpomínky

Slané polibky
s větrem vlny tančí si
tak přestaň plakat...

Zora Šimůnková

Letní hvězdářská

Na louce květy,
nad námi světy zářivé.
Ty květy známe vůní, jménem...
Většinu těch hvězd ani ne.

Jan Albireo Kučera

Letní rispet

Je léto. Slastně voní růže
ukryté v dívčích dekoltech.
Na rtech si hýčkám stopy růže
z polibku, který vzal mi dech.

Za houštím šaty odložíme
probudit vášeň, jež v nás dříme.

... Pak už jen pusa na koleno.
To léto budiž pochváleno.

Rostislav Antonín

Irská Whisky

Zas říkám si, jako vždycky
Proč nejsem mladší
Irská whisky chutná fantasticky
Ale tvé tělo je sladší

Avšak ne jen sladkost
Je to co mě chytá
I tvé pohlazení
Je nádhera skryta

A když tak myslím na tebe
Říkám si, jak bylo kdysi
Když´s mi život sladila
A s prsty mými hrála jsi si

Januš Adamus

Láskyplná mámení

Mám rád ty překrásné večerní chvíle,
kdy ztichlá hudba nám své tóny hraje,
na strunách z jemných pavučin tkané,
ach, jak něžně hudba ta v uších naších zní,
když kouzelný měsíc oknem do pokoje vchází
a noc plná vášní, nás oba objímá.

Něžné dotyky prstů mých i tvých
a tvé slastí chvějící se tělo,
souhra duší a srdcí nás dvou a štěstí,
jež přišlo tak náhle a z nenadání,
něžná políbení rtů tvých i mých,
ta vášnivá obětí, jež nás oba spalují,
to je ta krása, jež vstoupila s láskou v nás.

Myslím-si, že láska, je člověku daná do vínku,
ale v plné její kráse, ji pozná málo kdo z nás,
prožívat nádhernou lásku, by však měl každý,
aby poznal, co láska je, a jak úžasné je milovat,
když srdce a city lásky své, ve svých dlaních máš.

To je to, co bych chtěl denně prožívat,
mít Tě v náručí své a nádherně Tě milovat.

Martin Mašek

Komu vlastně patřím?

Nebylo to poprvé, ani naposled,
Co slyšel jsem ve školce tento slovosled,
kdy paní učitelka před všemi dětmi řekla,
že jistě nemohu patřit rodičům.
Kraluji totiž místním trapičům
A je tedy možnost jediná,
Že přišel jsem z pekla!!!
Proto, okamžik , kdy jsem se zjevil proklíná!
Učí už tady spoustu let,
Ale jen díky takovým jako jsem já,
se její srdce plné nadšení a elánu,
změnilo v hluboký led.
Než vstoupí do školky pro ránu.
modlitbou posiluje svoji víru,
Neb mé chování už přesáhlo možnou víru.
Proč si nehraji jako ostatní v dětském koutku?
copak mě pořád baví dělat si s ní loutku?
Ale počkej, však uvidíš , život se s níkým nemaže,
Jak skončíš, nám za pár let osud ukáže.
Víš, už dávno jsem vzdala ti dát kurzy etiky,
když děvčata si stěžují , že hraješ si s jejími culíky.
Ale zítra na výletě se nesmíš ode mne ani na krok vzdálit,
Sic mě bude rákoska v ruce pálit.
Možná mě za to riskuji vězení,
Ale náš Pán mě jistě za léta s tebou v mučedníka promění!
„ Tak nevím, mám paní učitelku v jistém způsobu rád,
budu na ni s láskou vzpomínat,
ale zítra bude můj skvělý den,
já chci, aby můj pekelný otec byl se mnou spokojen

TIP: mrkněte se ukázky autorské prózy
stránky věnované autorské tvorbě

publikováno: , tisknout stránku, zpět