
autorská tvorba

ukázky autorské poezie na březen

Jarmila Maršálová

Povzdech z květinářství

Zatímco on pozoroval
výrobu křížů
ona do každého květu
v pohřebním věnci
vkládala nekonečnou něhu a lásku
Nevěděla, který zrovna
padne na její hrob

Václav Kummel

Vyznání sněženek

V noci jsem napsal potají do sněhu
chci s tebou být od prvního dne jara
psát ti své verše a dát ti svou něhu
voníš má sněženko něžný posel jara.

Na louce už pomalu roztává sníh
pod zlatým paprskem jarního slunce
jaro ted smazává zimy hřích
v mých dlaních ohřívám tvé ruce.

Na stromech zbytky rampouchů stěženek
v trávě je tisíce malých louží
já do dlaně ti natrhám tisíce sněženek
mé srdce po tobě ještě víc touží.

Nastal čas něhy jara ne zimy podvodů
to jaro svůj příchod zimě hlásí
láska k procitnutí potřebuje svobodu
tvá ženskost probudi se do celé krásy.

Už nebudu ti vločky z vlasů stírat
ani pod záplavou bílích motýlků
pod rozkvetlou jabloní tě budu líbat
do dlaní ti dám první sněženku.

Už nebudu psát potají do sněhu
oči září štěstím jak u tvých panenek
a sníh zmizí i z řeky břehů
já z lásky tobě natrhal kytici sněženek

Zuzana Voznicová

Slepičí

za brankou kurník
bez, s plody černějšími noci
rdící se kuličky rybízu

maminka v zástěře z pepita
po kapsách hrká zrním

den jako zlatý vlas
z pohádek vytažený

krok sun krok
dozrává k tanci léto

na lyži plotu
zapomenutý džbánek
břicho i ušiska
k mrakům vyvalené
a do něj Vivaldi deštěm
taktů, dob, ročního střídání

nese se
ruce až k bokům založené
radostné á puťa puťa ná
k hladovým zobáčkům

tak, že až nahlas
pukají bubínky slív
a cosi důvěrného
mezi jabloněmi

slétává se krajinou

stříbrnou tentokrát
popelem peří

Franta Š.I.S.O

Pády, návraty a samoty VI.

Končí to, co jsem chtěl,
v co jsem věřil a doufal,
že ubráním se pocitům štěstí,
lásky a krásy vět,
znovu potkávám Tě,
ta chuť zdála se mi trpkou a zlou,
na rtech mění se,
opět v chuť Tvých vlasů,
vzdávám se lásce, jenž hořkou zdála se být,
však bez ní,
jaká jsi dnes, zítra a včera,
je jako když zdá se mi, že musím pít,
rosu dnů příštích a včerejších,
zrovna tak jako souhlásky Tvého jména,
co připomněly, jaká tma,
byla by bez Tvého Já,
v mém srdci...

Renáta Svobodová (hvězdička malinká)

Ezoterie

Bloudíme v kruzích
ezoterie
naše barvy
se vpíjí do sebe
jako teplo Slunce
a chlad atmosféry

točím se ve spirálách
paprsků
a ty kreslíš
modrou křídou
na hladinu

svým rybím okem
uhranuls mne

proč ryby nemají víčka?

házím ti
duhový oblázek
a ruce mi voní
po voskovkách

Zora Šimůnková

O jarním dešti

Zdravím Tě, deštíčku:
měkounce leháš do trávy.
Chtěla bych taky tak měkce ležet...
v hedvábí.

Jan Albireo Kučera

Jarní elegie

Příroda chystá se brzo kvést,
však naše láska zvadla.
Měsíců bez tvých úst přešlo šest
a hledím do zrcadla.

Jinou jsem lásku si vysnít chtěl,
něžná je - však jak z ledu
a tvoji vášnivou bohužel
zpět získat nedovedu

Olga Matzenka _ Fikrlová

Předjarní

Už slyším
lehké zívání
a škrábání
v zemni
Ale hluboko

Mám ucho na sněhu
a sním
Až jaro prokopne kopec
pomalu se vyplazí
naučí se chodit
a pak se roztančí!

A všem nám ukáže
A smete nás s sebou
V divokém voňavém tanci…

TIP: mrkněte se ukázky autorské prózy
stránky věnované autorské tvorbě

publikováno: , tisknout stránku, zpět