sdružení MARYŠKA
náměstí T. G. Masaryka
e-mail:
poštovní adresa:
Šunychelská 56, PSČ 735 81
URL:
|
|
ukázky autorské poezie na leden
Olga Matzenka _ Fikrlová
Tápání
Ode zdi ke zdi
Ode zdi ke zdi
Jezdim
Vlevo vbok
A ode zdi ke zdi
Jezdim
Zdi zdi zdi
Radši bych labyrint
Tam je naděje…
Jana Štromajerová
Hvězdy
Třpyt hvězd na okno zaťuká
nikdo kolem nic netuší
měsíc láká ven na luka
hned ze spánku mě vyruší
Stříbrné kapky
na černém moři
v oblacích zmizel třpyt
kočičí tlapky
jen jim se svěřím
co chybí pro pocit
Záře tam na obloze
jak touha mi v srdci hoří
odjezd na velkém voze
nad obrysy hor a moří...
Januš Adamus
Já poběžím za láskou
Jsi kamínkem na cestě z oblázků,
k Tobě já tiše, dojdu si pro lásku.
Tak pojď, půjdem se spolu toulat zámeckou zahradou,
já stanu se Tvojí vílou či pohádkovou princeznou.
Pro lásku Tvou můj milý, já poběžím i bosa,
nebudu vnímat, že studí mně rosa.
Poběžím cestičkou z ostrého kamení,
doběhnu až tam, kde láska Tvá pramení.
Cesta k srdci Tvému, ta nebyla lehká,
láska to je přec věc, převelice křehká.
Budu si ji střežit, jak oko v hlavě,
neb o lásku lze přijít snadno a hravě.
Uvidíš, jak nádherný mám ve svých očích jas,
tak pojď, nastal již naší lásky čas.
Svou lásku spolu do z výšin zvedneme,
s něhou až ke hvězdám, oba vzlétneme.
Chci, ať lásku naší nikdo nenaruší,
že já miluji Tě, někdo ví, jiný tuší.
Každý může, jak chce hodnotit mé city,
mně úplně stačí, že pro mě lásko má, jsi tady Ty.
Zora Šimůnková
Novoročenka
Nový rok otvírá se jako dveře.
Zbývá vzít za kliku a vejít.
Za těmi dveřmi poklad je.
Zbývá ho jenom najít...
Jarmila Maršálová
Sťatá
Nutíš mě říkat věci, ach
kterých bych možná litovala
a na tvá křídla slabá, malá
usedá špína, lež a prach
Ne, já nemám z tebe strach
jen dopouštím se nejspíš hříchu
když ukájím tvé touhy v tichu
a pravdě kývám na pozdrav
Však rozsudku se stěží minu
kat už si brousí gilotinu
ta má se přidá k spoustě hlav
Václav Kummel
Na mapě skla
Na mapě skla
bílá místa
žena chce letět
obraz tak blízko
v řetězu rámu
zraje chuť dobývat
ledová křídla.
Zuzana Voznicová
Zimní
zima je konfeta
krystalek zářivý
zmrzlá tůň
po kruzích oblevy
zčeřená
zima jsou palčáky
bez prstů
nároží
bez jména
zastávky zbloudilé
v bezčasí
zima je
tichá hra
na možná
na asi
Jeanne Hornová
Svůdná stydlivost
Každý z mých prstů byl
tehdy král,
když jsi je po jednom
do svých úst bral.
Vlasy jsi namotal
na ruku něžnou,
polibky zahalil,
já byla kněžnou.
Závoj tvých polibků
spadl mi na ňadra,
tok se pak zastavil,
a já ostych nezvládla.
Jen sponka malinká
v dlaních Ti zbyla,
zůstávám přeludem,
zlobivá víla.
Václav Stárek
***
Pošlapaný kus štěstí
se těžko slepuje
opět v jeden celek,
ale pokaď se to podaří
obhájíš si Modré z nebe
Václav Stárek
***
Pošlapaný kus štěstí
se těžko slepuje
opět v jeden celek,
ale pokaď se to podaří
obhájíš si Modré z nebe
stránky věnované autorské tvorbě
publikováno: ,
,
|