autorská tvorba

sdružení MARYŠKA
náměstí T. G. Masaryka
e-mail: info@maryska.cz
poštovní adresa:
Šunychelská 56, PSČ 735 81
URL: http://www.maryska.cz

ukázky autorské poezie na březen

Olga Matzenka _ Fikrlová

Nejistá

V šlápotách
Strach
Prach
Krach
Ach

Jana Štromajerová

OTÁZKY

Zeptáš se mě dnes, jak je mi...

prožívám peklo na zemi
bolesti mnohé ze všech stran
na všechno je tu člověk sám
pálí mě bída Afriky
podvody, války, intriky
nemoci, vybíjení zvěře
krutosti, zprávy o nevěře
bezohlednost a nevíra
právo co jiným odpírá
bída a mamon v jednom pytli
to jsme to tady teda chytli!

Ptám se vztekle
jsme už v pekle?

... Zeptáš se zítra, jak je mi...
prožívám tu ráj na zemi
úsměvy, radost ze všech stran
přátele kolem sebe mám
hřeje mě krása krajů všech
přírody tajuplný dech
nádhera hor a jižních moří
láska co v srdcích čistých hoří
poezie a moudrost knih
pocity štěstí, dětský smích

Ptám se tak jak se mnozí ptají
žijeme v pekle, nebo v ráji

... a co bude potom?

Januš Adamus

Něžná slova mých veršů

V něžných slovech veršů mých,
jsi, ukrytá lásko má, jediná,
neboť neustále jsi v myšlenkách mých,
ať je časné ráno, či hluboká noc,

Když jsme se poprvé setkali.
já zahleděl se do očí Tvých,
měl jsem chuť Tě něžně zlíbat
a vzít Tě lásko má, do své náruče.

Sedíš v zátiší starobylého kostela,
já myšlenkami svými sedím vedle Tebe,
držím Tě za ruku a do očí Tvých hledíce,
tichým hlasem říkám, lásko, já miluji Tě.

Kdo vepsal do duše Tvé tu něhu,
kdo tělu vtiskl tu nádhernou vášeň,
vím, miluješ a oči Ti třpytem září,
jsi nádhernou ženou, ženou mého života.


Václav Stárek

***

Pokousán od krys
Pochmurně dýchajíc
Koukal do korun stromů

Jak nacucaný hnis
Hověl si jako nic
Dobře tak jemu
Zora Šimůnková

U nebeské pípy

U nebeské pípy
střílí Amor šípy.
Než mu spadne pěna,
znásobí nás dvěma.

Jarmila Maršálová

Povzdech nad kalendářem

S elánem jarního nádechu
zaryly hrábě své drápy do mechu
a větve popustily uzdu míze

Kalendář má své předpisy...
jen za hlavu se drží škarohlídi
že žlutá koule tady všechno řídí

z prsti v probuzené hlíze
zelené nedočkavé irisy
zvědavě vystrčily nos

brzy už probzučí se včelíny
jen tráva slepená od hlíny
si ještě počká na pokos

Václav Kummel

Plameny lásky.

Plameny šplhají stále výš
Polykajíc do sebe šepot
V tom žáru něžných slov
Stoupají od dlaní k tvářím
Od tváří k našim rtům.

Kolem chlad kamenných zdí
Neuhasí plameny lásky

Zuzana Voznicová

V zelí skákal pes.

prolog:
přestrojený za Nanynku
skákal tam už včera
a skáče i dnes
šla Nanynka do zelí
i když jiní sázeli
i když milí rodičové
výchovou ji zrázeli
nepokradeš ty Nanynko
nepokradeš to zelí

Nanynka však pokradla
teď má pusu od žrádla
jak to zelí nakrouhala
jak mu snadno propadla

TIP: mrkněte se ukázky autorské prózy
stránky věnované autorské tvorbě

publikováno: , tisknout stránku, zpět