
autorská tvorba

ukázky autorské poezie na březen

Olga Matzenka Fikrlová

Jarní rozjímání
Na trávě plaky šedi
Z komínů stále dýmá
Tiše se zubí zima
Schovaná v šále

Připravená ale
Ještě kapičku
Dát do nosíčku
mráz kašel a rýmu

Sucho v trní sucho brní sucho vrní
Žádně deště
trochu slunce ještě
A už se můžu smát

A kvítky počítat
V duši sevřené
V duši sedřené
jak námezdní síla
Kdo je milý kdo je milá
Milá s tímto milý s jinou
Jak tak léta plynou
Existuje ještě Láska?

Zora Šimůnková

Dlouhá svíce
Můj pane, temný máte byt-
Mohu si vaší svící posvítit?

Když náhoda mě k vám zavedla,
nenecháte mě přece bez světla...

Můj pane, temný máte byt-
mohu si vaší svící posvítit?

Prosím už rychle vytáhněte knot:
tak dlouhá svíce vždycky

přijde vhod!

Václav Kummel

Atlantida
Křídla moře
vlečená průsmykem
písek kat
pohlcená Atlantida. . .
kámen žije
tepotem růže
kořen
ten malý vlas přežívá. . .
ticho vln. . .
kýly lodí
česajíc vlasy
rejnok utírá taneční parket. . .
ticho bílé
jak racci
bez křídel. . .
voda živá dává pít. . .
břehy bubnují
requiem návratu
pyšnosti.

Zuzana Voznicovál

Mosty nadějí
už si ani nepamatuji
kdy jsi mě poprvé zabil
kdy ten mráz z tvých úst
předčil ten venku
a maloval mi
další z kruhů pod očima

zases byl jednou
olympijský vítěz
jen nepřišla žádná gratulace
ani žádná z medailí

na krku visím ti jen já
opřená do zániků
stloukám nám další šanci
ze ztrouchnivělých bříz

ta jejich bílá těla
mě nevím proč nutí
propíchnout modř všech nebí
a někde na nároží
zaplatit znova mýtné
abych se suchýma očima

dostala na druhou stranu
celou noc stavěla jsem
mosty do nadějí
a teď se roztřeseně přidržuji
zábradlí stlučeného vírou
v podivná zmrtvýchvstání

Jarmila Maršálová

Jarmilám
Zbytečně hledat zkratky
k fialkám na stráních
i doušce mateří...

výhonky trav a stébla z jinovatky
posypal nový sníh
a vítr láteří

mráz krůčkem vratkým
průvodce pocestných
zve slunko do peřin

Eva Bartoňová

JARNÍ
Už vím, co se to děje se mnou,
když hvězdy po ránu dřív blednou.
Do světla probudím se jednou.
Pro sebe sama zas jsem vzhlednou.

Za to dám
ruku do ohně a teďka právě Vám
klidně veřejně se tady zpovídám.

Je tu jaro, já to cítím.
JE TU JARO, JÁTO CÍTÍM.

Myšlenky nebezpečné,
tohle období být může věčné.

Nesnáze nevnímám.
Zaplaťpánbůh všechno začíná.
Už síly nabírám.
Trápení zmizelo kdovíkam.

A kolem mne to všechno ožívá.
Už to vím.
Tohle jaro vlastně můžu prožít s tím.
Světlo pro jednou zas vystřídalo stín.

Je tu jaro, já to cítím.
JE TU JARO, JÁTO CÍTÍM.

TIP: mrkněte se ukázky autorské prózy
stránky věnované autorské tvorbě

publikováno: , tisknout stránku, zpět