autorská tvorba

sdružení MARYŠKA
náměstí T. G. Masaryka
e-mail: info@maryska.cz
poštovní adresa:
Šunychelská 56, PSČ 735 81
URL: http://www.maryska.cz

ukázky autorské poezie na červen

Olga Matzenka Fikrlová

LÁMÁNÍ SKAL

V pravěku
Se lámaly skály tak,
že se nejprve zapálily
a pak chladily ledovou vodou

To se to pak brousilo
zabrušovalo
a ohlazovalo
a tvořilo
a pitvořilo
a potvořilo
Proč já nemám dynamit
A nejsem dost chladná…..?

Zora Šimůnková

Umění milovat aneb Literární lekce

Svedla mě ke hříchu
výukou latiny.
Antičtí písmáci
dali nám hodiny.

Svedla mě ke hříchu -
já byl hoch nevinný.
Svedla mě básnička,
ten poklad češtiny.

Umění milovat
teď už mám v malíčku.
Zas učíš jiného,
z Homéra Zorničko.

Václav Kummel

Modrá orchidej

Posílám ti pohlednici
ať po mě zbyde
malá památka slza
vpila své pavučinky
do bílého kapesníku
a dnes ráno naposled
vykvetl květ beze slov
do průsvitných modrých tkanin
stejně i nahá žena
co pozorují malíři
nalíčená sluncem.
Obrazu stále chybí
šlépěje volnosti
malíř utrhl na klín
poslední modrou orchidej.
Jsem ten kdo putuje

rozprostřenou záclonou noci
potulný plavec rozvědčík
na obloze každou svíčku
v křišťálových lustrech
co oprašuji perutěmi
vypůjčených od úplňku
zbarvených modrem.
Našel jsem obraz
zcela roztrhaný a posetý
modrými pavučinkami
právě odešlého slunce
zahalujíc květ.
Jen pro tebe jsem
zvedl modrou orchidej.

Zuzana Voznicová

Jarní odysea

slunce nohy smáčí v klovatině
a odškrtává nepovinně
z piškvorek strání kapky rosy

ptáci bosí
tkaničky žížal rozvazují
a nebem plují prázdné koráby

o dvě oktávy
do nebí stromy míří výše
a do brázd píše
pluh ostře cosi o modlení
než pampelišky vysemení
své bílé hlavy do strání

a jaro uhání
jak splašený kůň kdesi k létu
jen zima myslí na odvetu

nic neprodá nám žádná láce
dřív nežli pokřtí
Bonifáce


Jarmila Maršálová

Povzdech nad důvěrou

Člověk
se dokáže zklamat
ze svých přátel
natolik
že už nevěří
ani sám sobě

Eva Bartoňová

ODCHÁZÍ

Slyš,
někdo zpívá.
Dost možná
se i dívá.

A ty jdeš za tou písní neznámou.
Sny jsou cesty, co napříč sebou jdou.

Zříš,
jak kráčí.

Už nesníš,
tak ti stačí,

to, že víš, že se sice nevrátí,
ale za vše ti štědře zaplatí.

Jak mám říct, že tuším, kdy tu vítr létá?
Pro ten čas je běžná nevíra.
Musí jít, vždyť brzy bude konec léta.
Už se brána zavírá.

Tak
dohasíná
věčný plamen
jaks ho vídal.

Za ten den bys cokoli teď dal.
Marná sláva, život běží dál.

Jak mám říct, že tuším, kdy tu vítr létá?
Pro ten čas je běžná nevíra.
Musí jít, vždyť brzy bude konec léta.
Už se brána zavírá.

TIP: mrkněte se ukázky autorské prózy
stránky věnované autorské tvorbě

publikováno: , tisknout stránku, zpět