
autorská tvorba

ukázky autorské prózy na listopad

Zora Šimůnková

Ohnivý mužíček

Uprostřed zeleného lesa před malou skalkou klečel muž. Pršelo, vousy a vlasy měl zplihlé a šaty se mu lepily k tělu. Jak klečel, na podrážkách bot byly vidět nalepené dubové listy.
Lomil rukama a hořekoval:
- Ohnivý mužíčku, ukaž se mi. Ohnivý mužíčku, pomoz mi prosím!
Nic se nepohnulo. Muž byl čím dál tím zoufalejší:
- Ohniváku, vylez! Ty víš, k čemu tě potřebuju…V srdci mám jen popel! Zapal mi v něm lásku!
Když se nic nestalo, začal se tlouct v prsa, nesrozumitelně vykřikovat, pak se zhroutil na zem a zůstal nehybně ležet.
Teprve potom skálu u studánky olízl plamínek, druhý a pak se objevila celá ohnivá hlava.
Ohnivý mužíček zůstal stát na prahu jeskyně a jen nespokojeně zavrtěl hlavou.
- On si myslel, řekl někomu ve tmě za sebou, - že vylezu! Blázen!!! Kdo chce zapalovat, musí hořet! V tomhle bych zhasl!
Tak to dopadá, když se pláče v nesprávný čas.

Jan Albireo Kučera

O hvězdičce, která se chtěla jmenovat

Tam, kde po obloze letí nebeská Labuť, létala spolu s ní jedna malá hvězdička. Ani jasná ani slabá, tak akorát, abyste ji bez potíží viděli. Kdyby vás to zajímalo přesně, tak ji najdete tam, kde má Labuť hlavu. Ráda si myslela, že dělá Labuti oko. A co celé noci dělala? No přece to, co hvězdy dělávají: svítila a trošku na lidi pomrkávala. Na první pohled byla docela obyčejná a nikdo si jí moc nevšímal. Teprve když se hvězdáři naučili koukat po hvězdách dalekohledy, říkali si často: "Jé, ta je kráááááásná!" Ona totiž v dalekohledu to není jen tak obyčejná hvězdička, tam najednou zjistíte, že jsou to vlastně dvě hvězdičky malinký kousíček od sebe, zkrátka jedna jasnější, a ta si hlídá menší sestřičku. A jak už to u sourozenců bývá, každá byla jiná. Ta větší svítila oranžově, a ta slabší měla raději bleděmodrou - moc hezky se doplňovaly. Ale byly tak nerozlučné a měly se tak rády, že se vlastně považovaly za jednu hvězdu. Zkrátka ta Labuť měla dvě očička a každé jiné, tak jak to mívají některé kočičky.
Protože nebyla nijak moc jasná, neměla ani své jméno. Hvězd je na obloze hrozně moc, a tak hvězdáři dávají jména jen těm nejjasnějším, jako třeba Polárka, Sirius nebo aspoň Zuben el Genubi. Pravda, ty slabší si také nějak nazvou, ale to vlastně nejsou jména, jenom jakési značky. Téhleté říkali Beta Cyg, a uznejte, že to žádné pořádné jméno není. Přitom ještě měla štěstí, protože některé se označují ještě hůř, třeba RW Tau nebo PSR 1913+16 - vždyť to už se ani nedá vyslovit!
Naši hvězdičku mrzelo, že na ni pořádné jméno nevybylo, a proto si řekla, že si tedy bude muset nějaké vymyslet sama. Byla chytrá, tak ji napadlo podívat se, jestli jí přece jenom někdo nějaké jméno nedal, aby se to pak nepletlo. A protože hvězdy moc dobře vidí, dívala se do hvězdných map, které občas na Zemi u hvězdářů zahlédla. Znala oblohu samozřejmě líp než všichni hvězdáři dohromady, vždyť obloha byl její domov, a tak se na lidských mapách snadno našla. Ale nikde žádné jméno. Až na jedné stařičké mapě nějaký nápis vedle sebe našla. Zněl trochu záhadně, staré písmo moc dobře číst neuměla, ale vypadalo to jako "ab ireo".
(Teď na chviličku odbočíme. Ono to zní tak nějak latinsky, "ab" znamená "od", jenomže "ireo" asi v žádném slovníku nenajdete. Kdo by také tušil, že se tak kdysi říkalo jedné kytičce a že ten nápis s hvězdou neměl nic společného, někdo asi sbíral léčivé bylinky a prostě si do té mapy načmáral poznámku.)
"Ab ireo, trochu divné jméno," pomyslila si naše hvězdička. A pak jí napadlo, že kdyby se tam tak přidalo "l", neznělo by to špatně: Albireo. Jenomže ať se dívala, jak dívala, to "l" tam chybělo. Nakonec dostala spásný nápad: Když viděla, že se jeden hvězdář zrovínka do té mapy kouká, zasvítila na něj pořádně modrým očičkem, a hvězdář na chvilku viděl rozmazaně (hvězdáři nemají rádi, když jim někdo svítí do očí, to vám řeknou na každé hvězdárně.) A tak se mu zdálo, že je tam napsáno Albireo. Když začal zase vidět normálně a všiml si, že tam to "l" chybí, tak ho tam prostě dopsal, protože se mu to s ním také líbilo víc, a od té doby téhle hvězdičce nikdo jinak neřekne

TIP: mrkněte se ukázky autorské poezie
stránky věnované autorské tvorbě

publikováno: , tisknout stránku, zpět