
autorská tvorba

ukázky autorské prózy na červen

Olga Matzenka _ Fikrlová

Korálky maloměstské holky
Odmala jsem měla ráda různé korálky. Kupovala si je, navlíkala, nosila, dávala matce k svátkům a narozeninám. Ta vždy shovívavě poděkovala a řekla .“ Já se neparádím, ale vezmu si je do lázní. “ Nevzala si je nikdy
Když jednou do těch lázní odjela, spíchla jsem si sukni ke kotníkům, nabatikovala ji a našila na ni ornamenty z barevných korálků. K tomu jsem si navlékla obří korále a začala v tom pochodovat po hlavní třídě. Prostě proto, že mi v tom bylo dobře.
Psal se rok 1969 a do našeho malého města se ta móda ještě nedostala.
„Proboha, v čem tě ta Suková zase viděla?“ láteřila po návratu z lázní matka. „Co si o tobě a o mně lidi pomyslej, že seš nějaká kurva, nebo co ?“ rozčilovala se, až zrudla A dodala, že už se o mně drbe u ní v práci. „Jéžiš, to je neštěstí, to mám vděk za to, že tě vychovávám sama, proč zrovna musíš být taková, dyť to tady nikdo nevoblíká, to je vostuda!!!!?“ Zeptala jsem se jaká. A vlepila mně facku.
Když jsem se jednou vrátila ze školy. Korálky i sukně byly fuč. V kamnech praskalo, přestože bylo jaro.
„Na nic se neptej, já, já se kvůli tobě nenechám zničit,“ sykla matka a odešla vedle do pokoje.
Do školy jsem nadále chodila v tesilkách a plátěných kalhotách. Tajně jsme si s kámoškou Sísou vytvořily korálkové pásky, okorálkovaly si šátky a ušily dlouhé šaty.
A vydaly se na prázdniny k její babičce do malého města na severu Čech.
Prázdniny to byly krásné. Vůbec nich nechápu, ale pamatuju, že jsem tam byla pozvána až za dvacet let.

TIP: mrkněte se ukázky autorské poezie
stránky věnované autorské tvorbě

publikováno: , tisknout stránku, zpět