
autorská tvorba

ukázky autorské prózy na říjen

Olga Matzenka _ Fikrlová

...Pomsta za šikanu byla sladká….

Tehdy jsem ty mašinky nechápala. A dodnes moc nechápu. Písmenka mě utíkala, každou chvíli naskočilo na obrazovku něco jiného. Bylo mně osmatřicet a učila jsem se pracovat s počítačem. Za pochodu. Sama. Bez kurzu.
Stál nade mnou a pohrdlivě říkal: ,“To se může stát jen tobě, kam jsi ten článek zase ztratila? To snad není možný. To snad děláš schválně!!!
„Ale já to neudělala schválně,“ hlesnu shrbeně nad počítačem.
„Co to vykládáš? Co je nám do toho? Zvyšuje na mě hlas před ostatními. Špitnu jen, že se učím psát na počítači až nyní, ale sklidím jen opovržlivý pohled.
Pak se mi ta mašinka zasekne a jede to nanovo.. Rýpavé urážky, brečím. „Seš kráva! “ zařval na mě na celou místnost.
Utíkám s pláčem k šéfové. Otrávěně ho vyzve, aby se omluvil. Je vidět, že zdržuju.
Neochotně říká, že se teda za tu krávu omlouvá.
„A stejně je to kráva,“ slyším na schodech….
Denně chodím ráno do práce z úzkostí, co zas bude. Nespím, bolí m hlava.
Nechápu, kde se v něm bere tolik nenávisti. Za co? Já byla zvyklá učit a vysvětlovat
. „Pošlete mě do kurzu,“ prosím šéfovou.“Cože, do jakého? Ostatní to také umějí bez kurzu,“ zněla strohá odpověď.
On byl nesmírně pořádný, až obsedantní. Když jsem nesrovnala telefonní seznam do latě, vynadal mi. Pomsta byla sladká. I když o tom dosud neví. Jeho psací stůl jsem jednou po pracovní době zneuctila. Milování to bylo sladké. Od té doby se mi ulevilo. A ta mašinka mě začala tak nějak víc poslouchat.

TIP: mrkněte se ukázky autorské poezie
stránky věnované autorské tvorbě

publikováno: , tisknout stránku, zpět