Bohumínský spolek Maryška vstoupil do dospělosti
Psal se rok 2000 a skupina přátel s literárními zájmy se nepravidelně scházela
po kavárnách, aby ostatním prezentovala své autorské literární pokusy.
Postupem času vzniklo nejprve občanské sdružení, nyní Bohumínský spolek Maryška.
Hlavním hybatelem, inspirátorem a duší spolku je po celá léta Kamila Smigová.
Postupem let se přidávaly další ženy a ojediněle i muži, aktivní seniorky
(pozdější zakladatelky "krojovanek") i studující mládež, která hledala
prostor pro své literární nebo výtvarné vyjádření.
celý článek na webu Místní kultura, autor: Jana Leparová
Původně literárně dramatický klub začal svými aktivitami postupně zasahovat
do nejrůznějších oblastí – členové organizovali literární večery, besedy se
zajímavými osobnostmi, přednášky, multižánrové akce a festivaly, autorská
tvorba, filmové přehlídky… „Kavárenský“ prostor už nemohl dostačovat. Díky
pochopení města získala v roce 2004 Maryška do pronájmu prostory přímo v
centru na náměstí T. G. Masaryka v Bohumíně. A tak vznikl Salon Maryška.
Nový prostor umožnil Salonu Maryška od roku 2005 naplno rozjet různorodou
činnost. Při svém otevření nabídl výtvarná díla, sochy, fotografie a publikace,
které vznikly v průběhu pětileté činnosti "Maryškovců". Lidé mohli zavzpomínat
na jednotlivé ročníky multižánrového festivalu a dřevořezbářského plenéru
Léto-kruhy nebo na dva ročníky Maryškova salonu.
Postupně kulturní aktivity Maryšky přesáhly vlastní region a překročily
česko-polskou hranici. V roce 2006 Maryška podepsala smlouvu o přeshraniční
spolupráci s Obecním kulturním střediskem v polských Zebrzydowicích.
V činnostech Maryšky si to své najdou lidé všech generací, různých zájmů
i rozdílného smýšlení. Své místo zde mají mladí v klubu U létající ryby,
stejně tak jako začínající i pokročilí literáti. Salon Maryška poskytuje
svůj prostor pro vystavení tvorby výtvarníků i fotografů. V tvůrčích dílnách
se scházejí děti i dospělí, aby uplatnili své originální nápady, nebo se
prostě jen setkávali a vyměňovali si své zkušenosti.
V roce 2011 rozšířila Maryška své aktivity a vznikl vlastivědně-etnografický
klub, který se věnuje městskému kroji, tradicím a životu obyvatel města
v proměnách času. Založení klubu je vyústěním dlouhodobé snahy popularizovat
tradice vycházející z historie Bohumínska. Prvním hmatatelným impulsem
byly zatím ještě neúplné repliky kroje, které ušila skupinka nadšených
žen ze Starého Bohumína. Krojovanky, jak si tyto ženy říkají, pátraly
v historických tiscích a archivech, aby ušité kroje – nejen ženské,
ale také mužské a dětské - odpovídaly době vzniku (převážně polovina
19. století). Další kroky na sebe nenechaly dlouho čekat. Členky klubu
vytvořily přesné repliky Bohumínského městského kroje (území původního
Starého Bohumína) nabídly je k trvalému umístění městském muzeu. Souběžně
sbírají originální staré textilie (výšivky, krajky, dečky…). Ošetřují je,
popisují a ukládají do depozitu.
Krojovanky se svými nádhernými městskými kroji se také staly nedílnou
součástí a „ozdobou“ různých městských a církevních oslav a událostí.
Nechyběly u vítání historické vlakové soupravy u příležitosti 170. výročí
Severní dráhy císaře Ferdinanda a 170. výročí příjezdu prvního vlaku do
dnešního Nového Bohumína v minulém roce. Krojovanky z Maryšky se ale
nezaměřují jen na vše související kroji a textiliemi. Využívají spolupráce
s polskými partnery a připravují kulinářské projekty, týkající se zejména
slezské kuchyně v souvislosti s tradicemi Vánoc, Velikonoc a dalších
svátečních rodinných událostí.
Možná vás napadne otázka, proč se spolek jmenuje zrovna Maryška.
Ne, nemá to nic společného s Petrem Bezručem. Tenkrát, při prvním veřejném
čtení se hlavní hrdina povídky jmenoval… Maryška.
foto: Petr Piechowicz, www.photopepe.com
| 
