Otlučený dům září květinami, před domem září nová popelnice, jen hrdinka nezáří. Nejen, že se potluče ve vaně, ale zase šíbuje nábytkem!!! A stále nemá dost. Teď zase plánuje odkládací stěnu ...

Vidím to tak, že asi budu mít odkládací stěny dvě. Kabáty se mají odkládat v předsíni.Já předsíň nemám, jen průchozí chodbu! Co já si tady vůbec lámu hlavu. Návštěvy ke mně nechodí a domů se stejně chodím jen vyspat. Měla bych si postel pořídit spíše do skladu, protože kolikrát už ani nemá cenu jet domů a brzy ráno zpátky.

Dneska jsem taky trčela v práci do šesti. Něco málo pojím, kouknu na večerníčka a na zprávy, v osm zajdu dolů ke schodům zamknout dveře a zalezu do pelíšku. V půl desáté začala sousedka tlouct na tyto dveře s převelikou touhou se zrovna v tuto pozdní hodinu dostat na půdu. Co naplat, po pátém mohutném zabouchání jsem se vyštrachala z postele a raději odemkla, protože v tom třískání se stejně nedalo spát. Dostalo se mi poučení, že nesmím nechávat klíč v zámku, že dcera si tam potřebuje schovat horáka. Bez emocí jsem odpověděla, že na půdu můžou kdykoli během dne, že v osm zamknu, nechám klíč a basta!

No to jsem si jako gadžovka dovolila hodně. Už na té chodbě stálo pět romských spoluobčanů a dostalo se mi střídavě i na přeskáčku spršky argumentů, proč nesmím nechat klíč v zámku - některé z nich: …my si půdu platíme...kvůli bezpečnosti musí být půda dostupná 24hodin...nikdo nás nebude omezovat...v čem jste lepší vy jako bílá než my...nikdy tam dveře nebyly... my tu bydlíme déle jak vy, tak se musíte podřídit...jsou prázdniny a holka si musí dát kolo na půdu i po osmé hodině...atd. Svým normálním hlasem ( který je možná více basový-kdo mne slyšel mluvit, potvrdí) jsem argumentovala svým skálopevným odhodláním si tak pracně vydobyté soukromí a bezpečí alespoň v noci uhájit. Což ale u sousedky vyvolávalo zvyšování hlasu. Samozřejmě s nezbytným familiérním tykáním: "Neřvi na mě, ty ...(teď bych si dovolila raději volný překlad, protože "haviřska" mluva není zrovna mou silnou stránkou-... TY: postelová pracovnice+přídavné jméno značící zašpinění od výkalů......TY: dosti hanlivé pojmenování ženského přirození. + přídavné jméno značící velice hanlivě dokončený intimní styk. Ještě stále jsem si neuvědomovala, jak svým nevzrušeným chováním naopak velice vzrušuju sousedku, z které se pomalu, ale jistě stávala rozlícená saň s oheňsršícím bodavým pohledem a postojem Bivoje a po mém asi devátém ujištění, že stejně zítra v osm zamknu a nechám klíč v zámku a kolo si může dávat do sklepa, jsem byla tímto uřvaným skřetem chycena za triko pod krkem, z mého krku se začalo sypat zlato-teda abych uvedla na správnou míru-z přetrženého řetízku spadl přívěšek. Triko, byť docela kvalitní(žádná ťamanská tržnice) , ruplo a v tu ránu jsem v něm měla větrací otvory do dnešních tropických dnů.

Ještě stále nezvýšeným a docela klidným hlasem (ale uvnitř už mi bylo docela ouvejjjjj) jsem řekla, že jí předložím účet za scelení řetízku a dostalo se mi ujištění od starého souseda, že jich všech pět dosvědčí, že jsem si to utrhla sama-takže marnost nad marnost. Jakékoli vyjednávání nepřinášelo ovoce a byla jsem varována, že zítra, jestli bude v zámku klíč, tak ty dveře rozsekají sekyrou a nebudou tam!!!!!!!!!!!! S úsměvem jsem řekla, že teda klidně, ať je rozsekají. Sousedka hrající si na dámu mi opět začala tykat: "Nesměj se tak blbě, nebo ti ty ku… pi… do toho úsměvu skočím".

Ještě jsem odpověděla, že já se můžu smát kdy chci a čemu chci a raději jsem ty dveře zamkla. Klidu mi to zrovna nepřidalo, protože po útoku všech pěti rozdivočelých býků bych taky nemusela zůstat mezi živými. Do rána jsem neusnula, ve dvě jsem si brala prášek na nervy a docela mám z dnešního večera strach.

Teď uvažuju i o kapitulaci, ale to jsme zase na začátku, kdy opět budu v noci při pochůzce na záchod narážet do svých zamčených dveří. Už se mi to soužití ani trochu nezamlouvá. Jsem nevyspaná, nervy v kýblu. Hned po příchodu do práce zapínám počítač a kouknu do mailové pošty. Chodí mi přece informace z městského úřadu, bývají tam i licitace bytů, podívám se, kdy bude nejbližší. Člověk může být i blbý, hlavně musí mít štěstí. A dvě licitace jsou zrovna dneska. Odpoledne si na své spolubydlící postěžuji na bytové správě. Třesu se jak léčená alkoholička, žaludek se chvěje, bubínky v hlavě musí určitě slyšet všichni dokola. Politují mne, ale nic pro mne nemůžou udělat.

Poté požaluji na sousedy ještě na městském úřadě a úřednici docela vylekám, protože mi ochotně dává číslo na mobil na městskou policii. Už před šestnáctou hodinou přešlapuju před licitační místností. S nelibostí zjišťuji, že hlad po bytech je stále, že se sešlo takových nešťastníků bez bytu více a očekávám tuhý boj. Obálková metoda je neúprosná. Prohlížím si ostatní zájemce a odhaduji, kolik jsou ochotni za metr dát. Dvoupokoják druhé kategorie mi uniká mezi prsty. Svobodná maminka nabídla o 11haléřů více. Šanci ještě stále mám, protože jsem zapsána na druhé místo a čert nikdy nespí, co když si to mamina rozmyslí a do týdne nezaplatí. Do druhé licitace o garsonku první kategorie už jdeme jen dva. Pokukuju po svém soupeři. Tak kolik dáš??? Pak se rozlepí obálky, porota zkontroluje nabídnuté částky a vyřkne ortel, že tento byt 0+1 získává …chvilka napětí. Vidím to bledě a v hlavě sumíruji termín další licitace.

Kolik licitací bude muset Helena ještě absolvovat? Dočká se konečně svého klidu nebo se ze všeho sesype?

Další díl vychází ve čtvrtek 16. února 2006.

zpět na titulní stranu prknonovely